Chovatelé, u nichž se nákaza potvrdila, museli už desítky včelstev zlikvidovat. „Včelaři museli zlikvidovat téměř čtyřicet včelstev v obcích Líšná, Nahošovice, Prusy a v přilehlé osadě Mariánov,“ informoval Aleš Zatloukal z Krajské veterinární správy v Olomouci.

Podle veterinářů se počet ohnisek ve srovnání s předchozími lety v přerovském regionu letos zvýšil. Jediná možnost, jak se s morem včelího plodu vypořádat, je včelstva utratit a spálit veškeré úly a vybavení, které s nimi přišlo do styku. Jiná řešení totiž nejsou účinná. „Pro včelaře je to katastrofa. Málokdo si to dokáže představit, ale mnohaletá práce je vniveč a chovatel musí začít úplně od nuly,“ řekl předseda okresního výboru Českého svazu včelařů v Přerově František Hošek.

Podle něho se mor projevuje propadlými a ztmavlými víčky na plástu a proměňuje napadené larvy v lepkavou a hlenovitou hmotu. Nákazu mohou rozšiřovat i roztoči a jiní škůdci. Včelaři ve vymezeném ochranném pásmu, které zasahuje od zjištěné nákazy do okolí vzdáleného pět kilometrů, jsou povinni na rok přijmout některá mimořádná veterinární opatření.

„Pokud mají podezření na výskyt moru včelího plodu, jejich povinností je okamžitě to nahlásit,“ vysvětlil krajský veterinář Zatloukal. Podle nařízení veterinární správy nesmí včelaři v ochranném pásmu po dobu jednoho roku přemisťovat včelstva do jiných lokalit a dávat do oběhu med, který neprošel bakteriologickým vyšetřením.

Jejich povinností je ale také provádět průběžnou dezinfekci úlů a včelařských pomůcek. Do ochranného pásma spadá vedle desítek obcí i samotný Přerov. Při nesplnění povinností může být chovateli uložena pokuta. Jak uvedl Zatloukal, pokud byl včelař nucen zlikvidovat svá včelstva a je řádně registrován, má nárok na částečné odškodnění.