Poslední nálezy mincí potvrzují, že bylo město v době působení jednoty bratrské duchovním a vzdělávacím centrem evropského významu.

Obrovský význam Přerova před více než čtyři sta osmdesáti lety potvrzuje i kněžská korespondence jednoty bratrské z českých diecézí z let 1610 až 1618.

„V dopise z 11. ledna 1617 Matěje Cyruse st. Matouši Konečnému je přerovský sbor označován biblickým jménem Hebron. Podobně byl mladoboleslavský nazýván Karmel," shrnul Jiří Lapáček, šéf Státního okresního archivu v Henčlově.

Historická fakta se teď díky bádání na místě základů bratrské školy podařilo doložit hmatatelnými důkazy.

„Během výzkumu jsme našli desítky stříbrných mincí a také zlatý altun, ražený v Turecku. Jsou zde zastoupeny mince ze sedmnácti evropských zemí. Je tedy vidět, že distribuce byla obrovská a zahrnovala celou Evropu," shrnul přerovský archeolog Zdeněk Schenk.

Posledním cenným objevem byl tento týden stříbrný dvoufenik Matyáše Langa z Wellenburgu, ražený v letech 1519 až 1540 v Salzburgu.

„Našli jsme ho přímo pod cihelnou podlahou bratrského domu. Kromě něj jsme narazili v úrovni podlahy školy i na další knižní kování, které je jednoznačným důkazem tehdejší vzdělanosti," řekl.

Podle něj mají všechny nalezené exponáty nevyčíslitelnou historickou hodnotu.

„Pro nás je asi nejcennější soubor církevních medailonů a ochranných amuletů, které symbolizují duchovní význam centra. Zajímavostí je ale i soubor opaskových kování jako jedinečné ukázky předmětů denní potřeby členů jednoty bratrské," doplnil.

Bádat se bude ještě dva týdny

Rozměry bratrského domu jsou 15,5×14,5 metru a odpovídají jeho vyobrazení na nejstarší vedutě města Přerova z roku 1593 od Jana Willenbergera. Jednalo se o dům o třech štítech.

„Podlaha v jedné z místností bratrského domu se školou byla položena v první polovině patnáctého století. Je ale patrné, že úrovní podlah bylo více a v průběhu existence domu došlo k jejich výměně. V tuto chvíli začišťujeme východní část domu a podařilo se nám odkrýt příčku, která vede jižním směrem k Hornímu náměstí, a dělila objekt na další místnosti. Snažíme se také zachytit jižní obvodovou zeď," přiblížil aktuální práce v lokalitě Na Marku Zdeněk Schenk.

Další sondu položí archeologové ve směru od řeky Bečvy.

„Mohla by zde být odpadní jímka, do níž byl vysypáván odpad v 17. století," řekl s tím, že už bylo nalezeno velké množství glazované keramiky a komorových kachlů s tapetovými motivy ze 16. a 17. století.

Bádání v lokalitě Na Marku, které začalo v loňském roce, potrvá ještě přibližně dva týdny. Poté se znovu sejde pracovní skupina, složená z památkářů, historiků, archeologů a zástupců města, která rozhodne o dalším osudu cenné lokality.

Badatelé stále prosazují, aby bylo slavné naleziště upraveno jako parčík s informačními cedulemi o historii jednoty bratrské. Město ale zřejmě nesleví ze svých záměrů a v těsném sousedství přerovského „objevu roku" vznikne i parkoviště.