„Tato výstava není na žádné oslavování, proto jsme tentokráte nedomluvili ani hudbu. Už v průběhu příprav sem chodili lidé pocházející z Bochoře a Troubek, kteří se zajímali o to, co na výstavě bude k vidění, a jaké informace tu budou například navíc, a to především kvůli tomu, že nemohli dnes dorazit,“ řekla na úvod kurátorka výstavy Marta Jandová. Podle jejích slov příprava výstavy zabrala s tiskem i grafikou asi dva měsíce.
Expozice obsahuje především fotografie, které připomínají ničivý živel.
„Na základě vyhlášení výzvy v novinách a na internetu jsme získali nové fotografie ze soukromých archivů. Jsou tu fotografie Františka Totha a nové fotky od Milana Hejdůška, Jiřího Puppa z Bochoře či pana Filipa. K vidění tu jsou také dobová vydání tisku. V průběhu expozice poběží film, který se nám podařilo získat také ze soukromého archivu,“ přiblížila kurátorka výstavy. Dobové fotografie doplňují panely s informacemi týkající se povodní.
Lidé přišli zavzpomínat
Na povodně nezapomněla Dana Kopečková z Přerova.
„Bydlela jsem v ulici U Tenisu. V paneláku jsme měli vodu, spodní byty byly zatopené. Kurty a okolí – všechno bylo pod vodou. Také si pamatuji, jak lidi drželi při sobě – pomáhali si navzájem. Dneska už je úplně jiná doba,“ zavzpomínala.
„V roce 1997 jsem bydlel v Kosmákově ulici. Ty okolnosti si pamatuji dodnes. Byl jsem doma a v ulici začal někdo troubit, podíval jsem se z okna a ulicí tekla voda. To jsem nebyl schopen pochopit, vyšel jsem ven, abych zjistil, co se stalo. Uviděl jsem, že se rozlévá rybník. Vrátil jsem se domů a čekal, co bude. Do domu se mi voda dostala ze záchodu, na gejzír vody, který šel z mušle nezapomenu. Zachránili mě až lidé, kteří jeli okolo na gumovém člunu, vysadili mě u Vsadska a já šel k matce na Vaňkovou ulici, kde jsem povodně přečkal,“ povyprávěl Zbyněk Coufal z Přerova.
Zájemci si mohou expozici prohlédnout až do 8. září, od pondělí do pátku, a to vždy od 9 do 17 hodin.