Výškovou budovu se strategickou polohou v centru Přerova, z jejíž střechy je krásný výhled na řeku Bečvu, koupilo město od armády za více než 40 milionů korun. Důvodem byly obavy lidí z toho, že by zde mohla vzniknout další sociální ubytovna. Radní Petr Vrána (ANO) představil na jednání několik variant budoucího využití.

Opíral se přitom o sociálně demografickou analýzu, podle níž dnes představují senioři výrazné procento obyvatel města. Starších lidí nad 65 let žije v Přerově podle údajů z konce prosince loňského roku na 9 340, obyvatel nad 70 let pak na 6 188.

I z toho důvodu je jednou z reálných variant na využití Strojaře právě bydlení pro seniory – ať už v podobě domova důchodců nebo pečovatelského domu.

„Možností, jak území řešit, je více a každá má své výhody i nevýhody," řekl Petr Vrána s tím, že v úvahu připadá i komunitní bydlení či přestavba na sídlo magistrátu. U některých variant by byla nutná demolice, u jiných ne.

Demolice? Rozhodně ne!

Právě návrh na srovnání budovy se zemí ale na jednání vyvolal bouřlivé reakce.

„Nepřikláním se k tomu bourat. Chodíme po špičkách kolem a neodborně rozhodujeme, co se Strojařem dál. Doporučili jsme přikoupit dva přilehlé pozemky a dovedu si představit celý ten komplex na rohu včetně louky," řekl zastupitel Marek Dostál (ODS), který navrhl ustanovit pracovní skupinu, složenou ze zástupců všech politických stran napříč spektrem, ale i odborníků – statika, architekta a rozpočtáře.

Dvě varianty na využití prosazoval radní Radek Pospíšilík (Za prosperitu). Podle jeho slov by mohl sloužit bývalý hotelový dům jako sídlo magistrátu.

„Magistrát má tři sta zaměstnanců, a ti by se mohli soustředit na jednom místě. Dnes sídlí v desíti budovách ve městě," řekl s tím, že by to znamenalo i výrazné úspory. Druhou možností je pak bezbariérové bydlení pro seniory a mladé lidi, které by bylo finančně přijatelné.

Z debaty vyplynulo, že si nikdo z přítomných nepřeje demolici. „Pro nás nepřipadá v úvahu varianta zbourat. Měli bychom to ještě jednou promyslet, věnovat tomu dostatek času a znovu se k věci vrátit s konkrétním zadáním," vyjádřil svůj názor zastupitel Radovan Rašťák (ČSSD).

„Bourání je až poslední věc, chci najít cestu, jak využít objekt pro bydlení," doplnil také zastupitel a poslanec za KSČM Josef Nekl s tím, že je možné na tuto akci čerpat dotaci ze Státního fondu životního prostředí.

Petr Vrána: referendum je alibismus

Na jednání padl i návrh, aby se o osudu Strojaře rozhodlo v referendu. „Pojďme do věci vtáhnout občany. Nepálí nás to, pojďme tomu dát ještě prostor," navrhoval zastupitel Michal Zácha (ODS).

Radní jsou ale přesvědčeni, že by se město nemělo zbavovat své odpovědnosti. „Referendum je alibismus a přesouvání odpovědnosti na lidi. Od toho nás ale zvolili, abychom to rozhodli," reagoval na to radní Petr Vrána (ANO).

Podobného mínění je i jeden z občanů Jakub Navařík, který v debatě vystoupil. „Měl bych strach z účasti v referendu, bylo by lepší nechat zpracovat profesionálně provedený průzkum veřejného mínění," konstatoval s tím, že mu stávající dotazníkové šetření nepřipadá jako vypovídající vzorek.

S ohledem na vážnost této otázky primátor Vladimír Puchalský (SpP) jednání přerušil a politici na chvíli opustili sál, aby společně dohodli konsenzus. Jednotlivé návrhy pak zastupitelé schvalovali po bodech.

Na čem panovala shoda? Drtivá většina přítomných rozhodla o tom, že se Strojař bourat nebude. Záměr na využití pro účely sídla magistrátu neprošel, politici byli ale naprosto jednotní v tom, že by měla budova sloužit pro účely bydlení.

Zastupitelé také rozhodli o vypsání architektonicko-urbanistické soutěže na využití celého území. Pracovní skupina, jež bude o této otázce jednat, se rozšíří o zástupce všech politických stran a nezávislé odborníky – zejména autorizovaného architekta, statika a rozpočtáře. Radní mají rovněž zahájit jednání o nabytí přilehlých pozemků.