Vede trojlístek nemocnic v Olomouckém kraji a v letošním roce mu jeho manažerské křeslo závidí asi málokdo.

Kvůli nastavení takzvané úhradové vyhlášky se nemocnicím dýchá hůře než kdy jindy.

Dusí je nedostatek peněz – pokles úhrad v pojistných plánech zdravotních pojišťoven nemá obdoby, a pokud by se nemocnicím nepodařilo vyjednat lepší podmínky, počátkem podzimu mohou některým pacientům zavřít dveře.

„To se ve skutečnosti nestane. I kdyby došlo k naplnění nejhoršího možného scénáře, akutní případy budeme ošetřovat i nadále. Za všech okolností," ujistil pacienty Tomáš Uvízl, ředitel Středomoravské nemocniční, která zastřešuje nemocnice v Přerově, Prostějově a Šternberku.

Vedete firmu, která vrací lidem zdraví. Než začneme rozebírat nešťastnou úhradovou vyhlášku a dopady na péči o nemocné, mohu se zeptat, co jste dnes stihl udělat pro své zdraví?
Dnes jsem ještě neudělal nic (povídali jsme si ve čtvrtek po 9.hodině), ale včera jsem běhal v rámci svého tréninkového plánu.

Máte tréninkový plán?
V prostějovské nemocnici budujeme Centrum sportovní a preventivní medicíny a asi desítka lidí, která se na tom podílí, si řekla, že se zúčastní olomouckého půlmaratonu. Tak z tohoto důvodu trénuji.

Poběžíte 21 kilometrů?
Ano. Všichni se poctivě připravujeme na to, abychom byli schopni půlmaraton uběhnout. Máme zároveň velkou výzvu v osobě pana ředitele Havlíka (ředitel Fakultní nemocnice Olomouc), který je výborný běžec. V neděli běžel maraton ve Vídni a v naprosto vynikajícím čase. Já s běháním teprve začínám, takže pro mě je nedostižným soupeřem, ale pro řadu mladších kolegů jsou jeho výkony velkou motivací.

Přiznám se, že jste mě půlmaratonem trochu zaskočil. Čekala jsem, že si spíše budeme povídat o prostějovském tenise…Ještě k maratonu, tedy půlce: je s ohledem na obrovské pracovní vypětí prospěšná takto vysoká fyzická zátěž?
Pravda je, že tenis hrávám pravidelně dvakrát až třikrát týdně. A nyní se ho snažím skloubit s běháním. Sport je pro mě i řadu kolegů řekl bych snad i nezbytná kompenzace pracovního vypětí a stresu.

České zdravotnictví nabízí lepší standard než francouzské

Mohu se zeptat na kondici českého zdravotnictví? Jak hodnotíte jeho aktuální zdravotní stav?
To je otázka, z jakého pohledu se mám dívat.

Z pacientského?
Jsem díky své práci jistě spíše poučený pacient… a musím proto říct, že navzdory všem problémům hodnotím české zdravotnictví jako výborné. Pacient, průběrný občan a vezmeme-li si drtivou většinu případů, které nastávají, ať už v ambulanci nebo při hospitalizační péči, se setkává s vysoce standardní a kvalitní medicínou. Mohu srovnávat i na základě mého loňského studia na univerzitě ve Španělsku, kde bylo ve skupině osmnáct lidí z různých zemí a kontinentů a kde jsme prováděli různá srovnání. Standardní péče v České republice, mluvíme-li o veřejném zdravotním pojištění a tomu odpovídající veřejné zdravotní službě, je minimálně srovnatelná i s bohatšími a rozvinutějšími zeměmi západní Evropy.

Máte na mysli péči, kterou nemocní dostávají „zadarmo" na základě toho, že si platí zdravotní pojištění.
Ano, a bavíme-li se o veřejném zdravotnictví, tak to české možná v některých ohledech nabízí i lepší standard, než jaký dostanete například v Itálii, Francii, Španělsku nebo Anglii.

Pokud bychom se podívali na srovnání českého zdravotnictví očima manažera, který řídí hned tři nemocnice okresního typu?
Máme podobné problémy jako kolegové v okolních zemích. Při diskusích řešíme zpravidla všichni to stejné: motivaci lidí, co a proč v systému nefunguje, jaké vidíme možnosti zlepšení, potřebu strukturálních změn, které se nerealizují – a proč se nerealizují, nakolik má v té které zemi ministr zdravotnictví mandát a sílu změny prosazovat,…Tyto problémy jsou podobné všude.

Nová vyhláška? Výpadek 90 milionů

Letošní nastavení úhradové vyhlášky a (ne)dostatek financí možná obdoby nemají. Domnívám se, že v Česku posledních let určitě..
V letošním roce musí řada ředitelů zastavit rozvoj nemocnic. Bohužel. Peněz na budování dalších kapacit, rozšiřování, zlepšování těch je doopravdy málo. Ale standardní kvalitní péči jsme schopni zajistit.

Do konce roku? Pro všechny? Zaznamenala jsem, že v případě některých zdravotních pojišťoven jsou plány pro letošek nastaveny tak, že pokrývají péči možná do října…
U některých pojišťoven -tedy jejich zdravotně-pojistných plánů – se zdá, že nemusí zcela pokrýt celkový rozsah péče, který jejich pojištěnci budou čerpat. Vyhláška hovoří například o koeficientech přesunu pojištěnců v krajích, které ale neodpovídají skutečné konzumaci zdravotní péče pacienty. Ale pro nás je vyhláška spíše jakousi základní kostrou, východiskem a nikdy ji nebereme jako definici něčeho, co nevyhnutelně nastane. Každý rok jsme vyjednávali a byli jsme schopni vyjednat více, než garantuje vyhláška.

Myslíte, že se to podaří i letos?
Bude to stát značné úsilí, ale myslím, že ano.

Jak konkrétně nastavení vyhlášky dopadá na tři nemocnice? O jakém objemu peněz se bavíme?
Kdybychom ji vzali zcela pasivně jako fakt, znamená její dopad výpadek 90 milionů korun. To je velký zásah.

Zavření nemocnic nepřipadá v úvahu

Pořád by mě zajímalo, zda v říjnu hrozí zavření nemocnic? Pro pacienty některých zdravotních pojišťoven..
Zavření nemocnic nepřipadá v úvahu. Kdyby se dodržela vyhláška do absurdních důsledků, mohlo by dojít u některých pojišťoven k vyčerpání finančního limitu před koncem roku. To se dá ale relativně dobře predikovat a pojišťovny mají čas na to reagovat.

A kdyby se naplnil ten nejčernější možný scénář, nestane se, že byste na dveře vyvěsili ceduli „zavřeno" a personál poslali na neplacené volno..
V žádném případě.. Akutní, neodkladnou péči bychom poskytovali stále stejně a fakturovali bychom ji pojišťovnám bez ohledu na limity stanové vyhláškou. Pacient by to prakticky neregistroval.

Podívejme se na plánovanou péči. Musíte ji už tlumit, odsouváte operace, mají pacienti počítat s tím, že si budou muset počkat déle na objednaný výkon?
Pojišťovny kontrahují v některých segmentech pro letošek asi 85 procent objemu plánované péče z roku 2011. Je naším úkolem vyjednat více. Zatím je situace taková, že žádného pacienta neodmítáme. Kdo má skutečně potíže a nezpochybnitelnou indikaci, péči samozřejmě dostane.

A spoléháte na to, že se s pojišťovnami dohodnete na navýšení..
Děláme pro to maximum.. A pokud ne, lze tyto případy řešit individuálně. Pacient se může v závěru roku obrátit na svou zdravotní pojišťovnu a jestli její revizní lékař uzná, že operace má být provedena navzdory tomu, že přesahuje limit, pak ji bez odkladu provedeme.

Garantujeme nárůst mezd

V některých nemocnicích kvůli úsporám přestávají vyplácet odměny a dělají různá personální opatření. Sáhnete na platy?
Všechny závazky, které jsme uzavřeli v rámci kolektivní smlouvy, dodržíme. Zaměstnanci mají i letos garantovaný nárůst mezd minimálně o 1,5 procenta.

Na mzdy sahat nechcete, objem zdravotní péče vám roste.. Kde v rámci tří nemocnic ušetříte 90 milionů?
V každém případě budeme dál jednat s dodavateli a snažit se ten ekonomický tlak přenést i na ně. Budou muset být schopni něco akceptovat. Na druhou stranu celých 90 milionů na dodavatele přenést nejde. Museli jsme také pozastavit nebo zcela odsunout některé investice.

Zmínil jste provedenou restrukturalizaci ve Středomoravské nemocniční. Můžeme se ohlédnout za tím, jak se okresní nemocnice proměnily od chvíle, kdy do nich vstoupil holding Agel?
Proměna to byla podstatná. Centralizovali jsme řízení tří nemocnic pod jedno ředitelství, nastavili jednotné hodnocení i řízení kvality zdravotní péče, změnili jsme zcela systém motivace a odměňování zaměstnanců, masívně využíváme podpůrné informační systémy, všechny tři nemocnice jsou akreditovány na kvalitu poskytované péče a bezpečí pacientů, ty změny byly podstatné a je jich mnoho…Pokud jde o změnu v lůžkovém fondu, pak od roku 2007 do 2012 jejich počet klesl z 1100 na 960. Tento pokles se ale jen v malé míře dotknul pacientů. Ukončili jsme lůžkovou péči na očních odděleních, na kožním oddělení, poté jsme provedli sloučení lůžkového fondu u dvou odborností (dvě lůžková oddělení ORL v Přerově a Prostějově a dvě urologická v obou nemocnicích), která jsme sloučili vždy pod jeden primariát, když ve druhé nemocnici zůstal ambulantní provoz.

Jaký je efekt pro pacienta?
Co do počtu personálu byla původní oddělení zajištěna „na hraně" a nebyla na nich garantována přítomnost lékaře-specialisty 24 hodin denně. Dnes tomu tak je. Na hospitalizaci sice pacient musí cestovat 30 kilometrů, ale má garantováno, že 24 hodin denně se o něj stará specialista ORL nebo specialista urolog.

Loňský zisk 20 milionů

Když vzpomínáme, co se v nemocnicích změnilo od vstupu Agelu, vybavuje se mi, jak v roce 2007 někteří bili na poplach a varovali před pronájmem. Strašili, jak Agel nemocnice vytuneluje, jak je kvůli vidině zisku povede zugrund…Jak hodnotí nemocnice a péči v nich samotní pacienti? Sama jsem se před tímto rozhovorem zajímala o jejich pohled a na chodbách před ambulancemi jsem poslouchala jenom chválu…
Věrohodným ukazatelem je průzkum spokojenosti pacientů a my jsme zapojeni do šetření, které organizuje HealthCare Institute. Myslím, že si naše nemocnice stojí dobře. Konkrétně prostějovská nemocnice se v loňském roce umístila ze všech asi 150 hodnocených nemocnic v ČR na čtvrtém místě, šternberská nemocnice o rok dříve na místě sedmém. To jsou vynikající výsledky. Ale přijímáme je s velkou pokorou, neboť o spokojenost pacientů je třeba usilovat každý den, při každém jednom konkrétním vyšetření, zákroku, či kontaktu s rodinným příslušníkem.

Z pohledu ekonomiky?
Když jsme nemocnice přebírali v roce 2007, měly kumulovaný objem závazků po lhůtě splatnosti asi 180 milionů korun. Během roku a půl jsme se s nimi vypořádali a dnes jsme nemocnice, která platí řádně. Nemocnice také inkasovaly provozní dotace v řádu desítek milionů korun ročně z krajského rozpočtu. To okamžikem pronájmu definitivně skončilo.

Loňský rok dopadl ve Střeromoravské nemocniční jak?
Ziskem ve výši zhruba 20 milionů korun. Ten výsledek je úzce spojen s tím, jak moc chceme nebo nechceme investovat. Jsme společnost – a nyní myslím Agel obecně, která významně investuje.. Chceme dosahovat zisku pouze skrze dobrou, vysoce specializovanou a poctivou medicínu. Má-li být taková, pak vyžaduje investice. A samozřejmě nejen ty technické, ale ve značné míře i do lidí.

Kolik se investovalo za dobu, co jsou tři středomoravské nemocnice v pronájmu?
Za šest let se v nemocnicích investovalo více než 600 milionů korun.

Letošek ale bude v investicích asi hodně hubený…
Investiční plán v objemu 80 milionů korun, kterým jsme povinováni Olomouckému kraji, splníme.

Rekonstrukce pavilonu v Přerově i oddělení ve Šternberku

Můžete zmínit některé konkrétní projekty, díky kterým třeba dojde ke zlepšení pobytového standardu pro pacienty?
V tuto chvíli například probíhá generální rekonstrukce chirurgického pavilonu v Přerově. To byla budova ze 70tých let a i když skelet budovy nejde změnit, provádíme zásadní změny ve vnitřní dispozici. Dosud byla pro pacienty obrazně řečeno jedna toaleta na patře, nyní budou mít vždy dva standardní pokoje společné sociální zázemí – tedy sprchu a toaletu. Vznikne i řada velmi solidně vybavených nadstandardních pokojů. Posun ubytovacího standardu bude skutečně značný. Vybavuji si reakci zdravotní sestřičky, která když vstoupila do prostorů jednoho již rekonstruovaného podlaží, tak řekla: „no, tak tady se posouváme o padesát let dopředu". Potěšilo mě, jak to zaměstnanci vnímají. A mám radost i za pacienty, kteří se po dokončení investice ocitnou ve skutečně kulturním prostředí.

Co nejmenší z vašich tří nemocnic, plánujete také ve Šternberku nějakou modernizaci?
Letos budeme například rekonstruovat oddělení šestinedělí, kde chceme nabídnout nejen vysoký ubytovací standard, ale zároveň rozšířit služby pro maminky.

Co konkrétního máte na mysli?
Mám na mysli nadstandardní servis ošetřovatelského personálu, podporu kojení a pomoc v péči o novorozence. Zejména prvorodičky si nejsou jisté a u nás jim bude k dispozici sestra, která pomůže, poradí, budou v ní mít v prvních dnech s miminkem oporu.

Parkování v Prostějově musí počkat

Mluvil jste také o vynucených úsporách v investicích. Jakou investici musíte odsunout kvůli letošní finančně velmi vypjaté situaci?
Ze strany pacientů čelíme určité nespokojenosti, a myslím oprávněné, kvůli problémům s parkováním v nemocnici v Prostějově

To mohu potvrdit…
Víme, že chybí asi 100 parkovacích míst, avšak projekt, který máme zpracovaný a chtěli jsme ho v roce 2013 realizovat, jsme bohužel museli odložit. Kdy nakonec budeme schopni parkoviště vybudovat, to závisí na finanční situaci, v jaké se české zdravotnictví bude nacházet.