Studie vytipovala několik míst, vhodných pro výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu. Jak se ale ukazuje, žhavým želízkem v ohni je právě přerovská teplárna. I když podle olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD) to tak „nakonec vůbec nemusí být".

SOUVISEJÍCÍ: Bude spalovna v Přerově? Studie ji zde doporučila

„Je to dáno tím, že místo, kde bude spalovna, musí být napojeno na potrubí a sítě. Výměnou technologicky zastaralého kotle by navíc došlo k výraznému snížení emisí," zmínil hlavní výhody hejtman.

„Za naše děti proti spalovně"

Jenže Přerované mají ke spalovně ve městě, které už teď zápasí se znečištěným ovzduším kvůli neřešené dopravě a průmyslové výrobě, vážné výhrady. Přibývá totiž alergiků a astmatiků, a to zejména mezi malými dětmi.

Občanská iniciativa „Za naše děti proti spalovně" už loni na jaře uspořádala protestní pochod městem a zastupitelé nakonec pod tlakem veřejnosti přijali usnesení, že pokud by volba padla právě na Přerov, rozhodne se o spalovně v referendu. Hlavním argumentem protestujících rodičů byl fakt, že nákladní auta s odpadem by ještě více zhoršila už tak dost děsivou dopravní situaci.

Dopravní zatížení

„Přerov je hodně limitován dopravním zatížením. Stále ale probíhají jednání o dokončení dálnice D1 a předpokládáme, že do roku 2018, kdy by mohl začít provoz, bude hotová. Přerov – Lipník by se měl začít stavět v dohledné době a navazující úsek Říkovice – Přerov je otázkou dvou až tří let," zmínil Jiří Rozbořil. Jednou z možností je podle něj i využití železniční dopravy.

Další lokality ve hře

Podle náměstka hejtmana Michala Symerského (KSČM), zodpovědného za oblast odpadového hospodářství, jsou ve hře i další lokality pro výstavbu spalovny.

„Studie zmiňuje i město Mohelnice či areál cukrovaru v Prosenicích, ale také další lokality," řekl a upřesnil, že spalovnu by stavěl soukromý investor.

Studie proveditelnosti přišla i s půlmilionovou dotací na 814 tisíc korun a pracovalo se na ní tři čtvrtě roku. Olomoucký kraj ale sám sebe „pasoval" pouze do role koordinátora projektu.

„Je ustanoven řídící tým, který sdružuje třináct velkých měst Olomouckého kraje. Chceme, aby do něj byly zapojeny i další obce, ať už individuálně nebo formou svazku obcí tak, abychom se mohli domlouvat na společném postupu," řekl Jiří Rozbořil. Každá obec totiž nakládá s odpady po svém.

Jakým směrem se s odpady vydat?

Smyslem dokumentu bylo nastínit směr, jakým se bude ubírat odpadové hospodářství.

„Od prevence a předcházení vzniku odpadů, přes třídění a materiálové využívání až po hledání možností energetického využití tak, abychom jako kraj plnili veškeré legislativní požadavky a přitom minimalizovali ukládání odpadů na skládky," konstatoval.

Materiál počítá i s plánovanými změnami v legislativě a začleněním platných směrnic Evropské unie do českých právních norem. „Důležitý je pro nás rok 2023. Nemůže nám být lhostejné, že se blíží zákaz skládkování a k tomuto problému se musíme postavit čelem a pokusit se najít řešení," uzavřel.