VYBRAT REGION
Zavřít mapu

František Hýbl: Mé počátky nebyly vůbec jednoduché

Přerov -Přerovské Muzeum Komenského slaví v letošním roce 120 let od svého založení. V tomto jubilejním roce je však zároveň opouští dlouholetý ředitel František Hýbl, který nastupuje do důchodu.

18.9.2008
SDÍLEJ:

František Hýbl odchází po 39 letech práce v Muzeu Komenského do penze. Foto: archiv Františka Hýbla

Ten ve vedoucí funkci během svého patnáctiletého působení odvedl v muzeu pořádný kus práce.

Své úsilí zaměřil především na rozšíření cenných sbírek, vytvoření zcela nových expozic, ale za jeho éry došlo také k rozsáhlé rekonstrukci přerovského zámku včetně přestavby zámecké věže do historické podoby.

Velký rozvoj však za sebou zanechal i v Ornitologické stanici a na hradě Helfštýně, které rovněž spadají pod správu Muzea Komenského Přerov.

Tato instituce se dle počtu návštěvníků i expozic řadí do první desítky zařízení tohoto typu v České republice.

ROZHOVOR

Pane řediteli, proslýchá se, že se ke konci roku chystáte opustit svou funkci. S jakými pocity budete opouštět ředitelské křeslo?

Ano, skutečně k 31. prosinci 2008 končím v přerovském Muzeu Komenského ve funkci ředitele, kterou jsem zastával od srpna roku 1992.

Zbavím se tak na čas náročné odpovědnosti za tuto kulturní instituci a budu se moci plně věnovat odborné práci a dokončit veškerá předsevzetí, která jsem si dal téměř před čtyřiceti lety, když jsem v prosinci 1969 nastoupil do přerovského Muzea Komenského.

Do penze budu odcházet se smíšenými pocity. Avšak staré přísloví praví: „Není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem!“ Myslím, že platí i v mém případě.

Za všech okolností byl u mne ale na prvním místě prospěch, uznání a rozvoj našeho muzea a pokračování v obětavé práci jeho zakladatelů.

Vraťme se ale na začátek vašeho působení na pozici ředitele. Jaké byly počátky?

Počátky nebyly jednoduché. Bylo třeba od základu opravit a modernizovat všechny budovy muzea na Horním náměstí v Přerově a také přesvědčit zaměstnance o změnách, které jsem si předsevzal při nástupu do funkce ředitele.

Jednalo se především o zdokonalení a prezentaci stávajících specializací muzea na dějiny školství, umělecké kovářství a ornitologii.

Nutné bylo změnit i myšlení muzejníků a zvláště vytvořit podmínky ke vzniku nových expozic: archeologie, národopisu, zvonů i prvního, druhého a třetího odboje, které chyběly ve stávající struktuře muzea.

Součástí muzea je také ornitologická stanice a hrad Helfštýn. Co se v těchto zařízení za dobu vašeho působení změnilo?

Myslím, že i tato dvě zařízení muzea se podstatně změnila, zvláště hrad Helfštýn, který se stal v prezentaci uměleckého kovářství známýmna celém světě.

Zde je nutné podotknout, že bez obětavé práce a nezištné pomoci Marcely Kleckerové, Alfreda Habermanna a dalších jejich spolupracovníků bychom nedokázali takto hrad prezentovat.

Přece jen budete odcházet po mnoha letech. Když se ohlédnete zpátky, co řadíte k největším úspěchům, které se vám podařilo ze své pozice dosáhnout?

Vážím si toho, že s enám podařilo změnit názor občanů, že se muzeum v jejich vědomí stalo kulturním a částečně i vědeckým zařízením a ne politickým nástrojem vládnoucího režimu, jak to bylo před listopadem 1989.

Také si cením uznání muzejní práce v oblasti dějin školství a komeniologie v zahraničí, zvláště pak v Itálii, Japonsku, Holandsku, Německu, Polsku a na Ukrajině.

A naopak? Je něco, co se vám nepodařilo, jak byste si přál?

Ne vždy jsem byl plně spokojen s prací či jednáním některých muzejních pracovníků. Chci však věřit, že i tehdy pracovali podle svého svědomí a schopností, v té chvíli jak mohli nejlépe.

Nejsem také spokojen se skutečností, že jsem u našeho současného zřizovatele neprosadil postavení depozitáře za domem na Horním náměstí č. 7.

Rovněž mne mrzí, že v průběhu rekonstrukce přerovského zámku nebylo jeho novým majitelem provedeno vše podle našich původních návrhů z poloviny devadesátých let minulého století.

Proslýchá se, že máte ještě mnoho plánů, které do konce roku zřejmě nestačíte uskutečnit. Můžete být v tomto směru konkrétní?

Zde se jedná především o částečně nový pohled a zveřejnění závažných dokumentů o události z noci z 18. na 19. červen 1945 na Švédských šancích nedaleko Přerova a dále pak vytvoření nové expozice života a díla Jana Amose Komenského a vybudování chronologické vývojové řady českého školství i výchovy v průběhu od desátého století po současnost.

Neméně zajímavá bude i má spolupráce na evropském projektu polského města Kalisztě, kde bych měl v budoucnu pracovat na nejstarším kartografickém zmapování tzv. Jantarové stezky.

Těším se také na dokončení ikonografie českého školství a jeho učitelstva, kterou bych chtěl vydat tiskem v příštích letech. Na této publikaci pracuji již více než třicet let.

V čem by měl váš následovník pokračovat?

Nový ředitel přerovského muzea by měl i nadále pokračovat v rozvoji akviziční muzejní práce, publikační činnosti této instituce, v modernizaci depozitářů jednotlivých oddělení a i nadále dát zelenou v prostorách zámku kulturnímu životu města prostřednictvím koncertů, divadelních a recitačních představení, folklorních festivalů apod.

Vedle řízení muzea jste vydal řadu publikací. Máte představu, kolik jich bylo a kterou považujete za mimořádně zdařilou?

V počátcích jsem měl zakázáno publikovat a přednášet na veřejnosti. Toto nařízení jsem často obcházel.

V průběhu posledních patnácti let jsem redigoval mnohé publikace národopisného i vlastivědného rázu, které svým významem přesáhly region přerovského okresu.

Za mimořádně zdařilé považuji také sborníky z konferencí se školskou tematikou, práce mající vztah k Učiteli národů, českým bratřím a jejich současným potomkům.

Už dříve jste chtěl vydat pokračování publikace o tragédii na Švédských šancích. Prozradíte, co by měla především obsahovat?

Události na Švédských šancích v noci z 18. na 19. červen 1945 se staly námětem nejednoho článku v českých, německých i slovenských novinách a časopisech.

Byly tématem také tří filmů, ve kterých jsem byl odborným poradcem: bavorské televize, české televize v režii PhDr. Jany Hádkové a slovenské televize v režii Milana Homolky pod názvem Noc na Švédskom vale, který byl v letošním roce oceněn jako nejlepší televizní dokument uplynulého roku.

Moje práce Tragédie na Švédských šancích byla významným českým literárním kritikem PhDr. Vladimírem Justem 4. dubna 1996 v časopise Týden doporučena jeho čtenářům jako publikace týdne.

Nejnovější kniha o tragedii na Švédských šancích by měla obsahovat nově zjištěná fakta nejen o aktérech tohoto bestiálního běsnění, ale i o jejich obětech, uložení ostatků a ohlasu na tento hrůzný čin.

Komu byte chtěl poděkovat za pomoc ve výkonu své funkce ředitele Muzea Komenského v Přerově?

Chtěl bych poděkovat všem obětavým přerovským muzejníkům, kteří mně byli nápomocni v práci. Můj dík patří i mým nadřízeným z bývalého Okresního úřadu v Přerově i pak ze současného Olomouckého kraje, bez jejichž pochopení by přerovské muzeumnebylo tím, čím je nyní v povědomí naší i zahraniční odborné a návštěvnické veřejnosti.

Autor: Dagmar Rozkošná

18.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Billboardy na I46 mezi Olomoucí a Šternberkem
3

Billboardy musí od silnic pryč, nepůjde to lehce

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Archeologové našli v Předmostí kostry dětí, staré 3,5 tisíce let

Předmostí u Přerova, které kdysi proslavil nález hromadného hrobu lovců mamutů, vydává další svědectví o nepřetržitém osídlení tohoto místa. Archeologové, kteří nyní bádají na trase dálnice D1, našli v jedné z jam kostry dvou dětí ze starší doby bronzové. Další jáma ukrývala kostru mladého muže a ženy. Skelety, pochované v typické skrčené poloze, jsou staré zhruba tři a půl tisíce let.

Nedal přednost, způsobil nehodu

Bez zranění, ale se škodou 230 tisíc korun, skončila nehoda, která se stala ve čtvrtek dopoledne ve Vlkoši. Řidič vozu Ford, jenž jel po vedlejší silnici ve směru od Troubek, nereagoval na dopravní značení k zastavení na křižovatce.

Nakupovali voňavky za pět prstů

Dva případy krádeží, které se staly v červenci v přerovských drogeriích, řeší v těchto dnech policisté. K prvnímu odcizení zboží došlo 16. července kolem půl šesté večer v Galerii Přerov. Neznámý zloděj ukradl v jedné z prodejen z regálu parfém značky Versace v hodnotě 949 korun.

Ve Zlíně jsem se naučil hrozně moc věcí, říká po skalpu Beranů Jakub Ferenc

ROZHOVOR / Také pro něj to byl speciální zápas. Obrovitý obránce Jakub Ferenc ze všech přerovských hráčů, které extraligový Zlín v přípravě zkoušel, vydržel v jeho kádru nejdéle. Dokonce za Berany odehrál i první přípravné utkání v rámci Zubr Cupu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení