VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Proč je Předmostí a jeho Venuše světově významné? ROZHOVOR

Přerov – Unikát, který ve světě nemá obdoby. S takovým respektem se mluví v odborných kruzích o slavném díle neznámého umělce z období 31 – 22 tisíc let před naším letopočtem. Předmostská venuše dorazila do Přerova minulý týden za doprovodu těžkooděnců, kteří tuto vzácnou památku po cestě střežili.

30.5.2012
SDÍLEJ:

Významný český archeolog Jiří Svoboda Foto: DENÍK/Petra Poláková-Uvírová

Stylizovaná rytina ženy na mamutím klu vyvolává i dnes mezi odborníky řadu otázek.

„Je schematizovaná zvláštním způsobem a ono to může mít nějaký význam," říká přední český archeolog a profesor antropologie Jiří Svoboda.

Přerov se stal svědkem historické události. Po téměř sto dvaceti letech sem byla opět převezena slavná Předmostská venuše, kterou nyní můžou obdivovat návštěvníci unikátní výstavy v Muzeu Komenského Umění z času lovců. Proč bylo v dávných dobách právě Předmostí tak významné?
V určitých dobách byl význam Předmostí klíčový a je dán především jeho geografickou polohou. Musíme si totiž představit, že střed Evropy byl tenkrát opravdu středem. Ne jako nyní, kdy centra Evropy leží spíše na západě nebo na jihu. Je tam Paříž nebo Londýn a jsou tam i jiná města. Tenkrát byl ale střed skutečně středem. Na severu byl ledovec, stejně jako v Alpách, a střední Evropa byla jakýmsi mostem mezi východem a západem. Moravská brána je významným koridorem a Předmostí leží na jejím jižním okraji. Mamuti a další velká zvířata v nejstarších dobách táhla Moravskou bránou, a tím je dán i evropský význam této lokality.

Co se dochovalo ze slavných paleolitických nalezišť, která Předmostí proslavila?
Slavný nález hromadného hrobu lovců mamutů učinil v Předmostí archeolog K. J. Maška, který zde objevil velkou kumulaci lidských koster. Stalo se ale velké neštěstí, protože byly zničeny na konci druhé světové války při požáru na zámku v Mikulově. Jednalo se přitom o jednu z největších kumulací koster té doby v celosvětovém měřítku. Kdyby zůstaly zachovány, bylo by možné sledovat celou strukturu populace, protože tam byli muži, ženy i děti. Bylo možné srovnávat, jak vypadali, jak se pohybovali, jakou měli postavu, jejich svalové úpony i nemoci. Tak to je pryč, bohužel. Jsou k tomu jenom knihy, fotografie a odlitky. Právě z toho důvodu je skvělé, že se podařilo zachránit, a to spíše díky šťastné shodě okolností, umění paleolitu a slavnou Předmostenskou venuši. Původně mělo být totiž umění na zámku uloženo také. Předmostenská venuše je nádherná řezba na mamutím klu, jedna z největších. Pro paleolitické umění je totiž typické to, že je spíše malé. Jen tyto dva nálezy stačí k tomu, aby Předmostí vyzvedly na světovou úroveň.

Předmostká venuše – mamutovina

Předmostská Venuše. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Jak se dnes na vyobrazení slavné Předmostské venuše, které zvárnil na mamutím klu před třemi desítkami tisíc let „neznámý umělec", dívají odborníci?
Především je to rytina, což je vzácnost, protože většinou se v té době jednalo o trojrozměrné figurky – což je i případ Věstonické venuše. Předmostenská venuše je dvojrozměrná, je na mamutím klu a velmi zvláštní je i způsob její stylizace. Je schematizovaná takovým zvláštním způsobem a ono to může mít nějaký význam. V této souvislosti už bylo vysloveno mnoho teorií, proč tomu tak je.

Můžete se o některé z nich zmínit?
Každý si samozřejmě může říci, co chce. Kdybych se měl o jednotlivých teoriích rozvykládat detailně, zabralo by to několik hodin. Zajímavý je ten styl geometrické vize. Je to nerealistická rytina a ztvárnění připomíná princip moderního umění, se kterým přišli na počátku dvacátého století kubisté. Vytáhnout z toho předmětu nějakou myšlenku a geometrizací ji podtrhnout. Právě proto je tak vzácná.

Významný český archeolog Jiří Svoboda

Archeolog Jiří Svoboda na výstavě Umění z času lovců v Přerově. Foto: DENÍK/Petra Poláková-Uvírová

V Přerově byla pokřtěna nefalšovanou předmostskou spraší nová publikace o umění paleolitu s fotografiemi Martina Frouze. Jak jste se spolu seznámili?
Je to završení našich snah a jsem rád, že tato publikace vyšla. S Martinem Frouzem jsme se seznámili v Egyptě před šesti, sedmi lety. Ta léta, co se známe, jsou vyplněna intenzivní činností. Jednak ze severní Afriky, ale cestovali jsme společně také po západní Evropě a byli jsme i v Rusku. Na Martinu Frouzovi bych chtěl vyzvednout, že ve všech těch věcech vidí více, než třeba odborník. Má totiž uměleckou vizi a cítění, umí dílo nasvětlit a na nalezených předmětech často vidí věci, které my nevidíme. Tím je to novátorské.

V lokalitě v Předmostí jste sám jako archeolog několikrát bádal. Co považujete za svůj největší úspěch?
Poprvé jsem přišel do Přerova ještě s docentem Bohuslavem Klímou, a to v letech 1982 a 1983, kdy se stavělo panelové sídliště v Předmostí. Tam se tenkrát podařilo najít novou archeologickou lokalitu, které nyní říkáme „Předmostí III". Sám jsem pak začal v roce 1989 s výzkumem na předmostenském Hradisku, kde se našlo ještě starší osídlení, než toto, a to přibližně z doby neandrtálců. Potom jsem se sem vrátil v době, kdy vznikal Památník lovců mamutů. Do Přerova se tedy vždycky rád vracím.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

30.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na Helfštýně začalo v sobotu odpoledne Kovářské fórum. Po celý týden bude vznikat pod rukama ukrajinského uměleckého kováře Ilji Popiuka a jeho pomocníků artefakt, který se stane součástí hradní expozice. Autor získal za své exponáty, vystavené během mezi
10

Helfštýn bude mít svého strážce

František Hýbl, historik a autor publikace Krvavá noc na Švédských šancí.

František Hýbl získal významné ocenění

Jak reklamovat koupený dům či byt

Koupili jste si vysněný byt nebo dům a máte pocit, že je dokonalý? Prvotní nadšení z dobré koupě mohou však zanedlouho vystřídat starosti s vadami, které se projeví až po čase. Víte, jaká práva v takovém případě máte? A jak nejlépe postupovat, abyste o ně nepřišli?

Viktorie stále bez bodu, z tlaku v Zábřehu nic nevydolovala

Dvě červené karty a těsnou výhru fotbalistů Sulka nabídlo nedělní klání mezi Zábřehem a Přerovem. Domácí se sice v závěru strachovali o výsledek, ale nakonec první výhru v sezóně uhájili. Viktorie je naopak i po třetím kole bez bodu.

Šťastná výhra. Želatovice si připsaly první tři body

Po dvou úvodních prohrách na hřišti soupeřů přišlo povinné vítězství, bylo to ale „s odřenýma ušima“. Fotbalisté Želatovic ve 3. kole krajského přeboru v sobotu na domácí půdě porazili Kralice na Hané 2:1, soupeř ale z Přerovska odjížděl s pachutí obrovského zklamání.

Dočesnou v Čekyni pokazilo počasí, česat přišla jen hrstka

Mohla to být skvělá akce. Jenže se na ní podepsalo sobotní nepříznivé počasí. Déšť a nízké teploty návštěvníky od Dočesné v Čekyni odradily.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení