Částka přes 211 milionů bude použita na refinancování zůstatku nesplacené části jistiny úvěru od společnosti Dexia Crédit Local, zbývající prostředky poslouží na neodkladné investiční akce města.

O přijetí úvěru ve výši 300 milionů korun rozhodli zastupitelé v prosinci roku 2007. Smlouva byla uzavřena v červenci 2008. Úvěr je splácen postupně a ke 30. září letošního roku zbývá uhradit zhruba 211 milionů.

Zahraniční banka, se kterou před lety radnice uzavírala smlouvu, se ale stáhla z České republiky a navrhla postoupit úvěr jinému peněžnímu ústavu.

Přerov si chce však podmínky určit sám.

„Chceme využít možnosti refinancování úvěru a je pravděpodobné, že se nám podaří získat úvěr za lepší úrokovou sazbu," vysvětlil náměstek přerovského primátora Petr Měřínský (ANO), který má na starosti finance.

Financování nejpalčivějších problémů

Zbývající část prostředků by radnice použila na financování akcí, které Přerov nejvíce pálí.

„Rozpočet města není v jednoduché situaci právě ve výhledu akcí, které nás čekají. Strojař na nás přešel z minulého volebního období, Dluhonské mosty jsou Danajským darem. Je nutné řešit také zchátralý objekt v Čechově ulici," vyjmenoval aktuální problémy Přerova radní Jiří Kohout (SpP).

Návrh na přijetí úvěru ale u opozičních politiků vyvolal rozpaky.

Zastupitelé v diskusi upozorňovali na to, že vládnoucí koalice Společně pro Přerov v době, kdy byla v opozici, zadlužování města kritizovala.

I poslední dva roky jsou ve znamení šetření.

„Je potřeba si přiznat, že realita řízení města je něco jiného než opoziční fabulace před občany. Finanční prostředky, které si bereme jako úvěr navíc, jsou přínosné především pro firmy, které jsou za tratí. Občané města z toho až zase tolik mít nebudou," rýpl si do radních zastupitel Radovan Rašťák z ČSSD.

Hlasování: proti byl jeden 

Náměstek přerovského primátora Petr Měřínský ale konstatoval, že stávající koalice před dvěma lety přebírala městskou pokladnu s dluhem 380 milionů korun.

„Dluhové zatížení města jsme snížili. Bavíme se tady o investičních akcích, u kterých předpokládáme dotaci," reagoval na tyto výhrady. Stavba nových mostů nad železniční tratí je podle něj nutností, protože ty stávající jsou v havarijním stavu.

Ze zastupitelských lavic se ozval také Tomáš Tužín, který před časem z koalice odešel.

„Mám problém s tím, že město musí platit desítky milionů za mosty přes trať. Ptám se z pozice zastupitele, jestli je to správně, a jestli bylo nezbytné ustupovat Správě železniční dopravní cesty, které jsme ustoupili naprosto ve všem," řekl a podotkl, že na stavbě mostů by se měl podílet stát.

I přes bouřlivou diskusi nakonec přijetí úvěru prošlo a ze 33 přítomných zastupitelů pro něj zvedlo ruku 28 přítomných. Proti byl 1 a zdrželi se 4.