Přerov se nerozvíjí, nezaměstnanost láme rekordy

Průmyslové plochy jsou. Investor nikde

Programové prohlášení městské rady v Přerově si přitom ekonomické oživení naplánovalo jako jednu ze svých priorit, a to v bodě číslo 2 Hospodářský rozvoj.

„Chceme pokračovat v naplňování Strategického plánu ekonomického a územního rozvoje města Přerova. Ve spolupráci s Hospodářskou komorou podpoříme místní podnikatele za účelem zvýšení zaměstnanosti." Taková byla vize.

Jenže v posledních několika letech se o nějakém průmyslovém rozmachu nedá hovořit. Spíše naopak. Kvůli nedostatku pracovních příležitostí z Přerova odcházejí mladí lidé, o zahraničních investicích si město může nechat jen zdát. Pověstnou dýkou do zad se stal již zmíněný odchod vojáků ze zdejší vrtulníkové základny, kterou armáda „pohřbila".

Proč se na Přerovsko firmy nehrnou?

„Nabízíme investorům hned několik průmyslových zón. Alfou a omegou všeho je ale doprava a chybějící napojení na dálnici D1. Když firmy zjistí, že se k nim s těžkou technikou nedostanou, tak od záměru vždy ustoupí. To byl i případ americké firmy, která chtěla investovat v Újezdci. O stejnou lokalitu se zajímala i firma Progress OK," shrnul mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal.

Lokalit, které by se daly podnikatelsky využít, nabízí město necelou desítku. „Například Rybníky o rozloze 21,6 hektaru, U Prechezy na ploše 22,8 hektaru nebo U Újezdce o rozloze 4,1 hektaru," vyjmenoval některé z nich.

V návaznosti na areál Přerovských strojíren měl pak vzniknout na ploše 110 hektarů také terminál kombinované přepravy. Ani tento záměr ale nevyšel. Něco se ale přece jen podařilo. Poté, co získala do svého majetku areál Želatovských kasáren společnost Avezo Plus, se tu firmám daří.

Podobný osud možná v budoucnu čeká i rozlehlý areál bochořského letiště. I ten by se mohl stát po dokončení dálnice D1 pro investory lákavou parcelou. Jeho vlastníkem je státní podnik Letecké opravárenské závody Malešice (LOM) a už teď se objevují signály o tom, že láká i investory například ze Zlínska, kde je už pro některé „příliš draho".

Poslední velkou zahraniční firmou, která se rozhodla v Přerově investovat a nabídla nové pracovní příležitosti, byla před pěti lety společnost Olympus. Celosvětová ekonomická krize se ale ve stejné době podepsala na propouštění, které se dotklo tradičních přerovských firem, jako Kazeto či Meopta.

„Samozřejmě, že největší odliv zaměstnanců z Přerova nastal už v devadesátých letech po zániku Přerovských strojíren. To bylo asi období největšího průmyslového rozmachu, firma zaměstnávala tisíce lidí," připomněl Bohuslav Přidal.

Zdroj: ÚP ČR

Nezaměstnanost je nejvyšší v kraji

Jaké jsou aktuální údaje o nezaměstnanosti za uplynulý měsíc? Všem bývalým okresům v kraji se víceméně daří, s výjimkou Přerovska.

„V meziročním srovnání počet uchazečů v Olomouckém kraji klesl o 1 294 osob, ale v jednotlivých regionech byla situace rozdílná. Zatímco v okresech Jeseník, Olomouc, Prostějov a Šumperk nezaměstnanost meziročně klesla, na Přerovsku došlo k nárůstu počtu lidí bez práce o 2,7 procent," shrnul analytik Úřadu práce Jaroslav Mikšaník.

Zdroj: ÚP ČR

Okres Přerov si zachoval nejen prvenství v podílu nezaměstnaných osob v Olomouckém kraji, ale dokonce se zvýraznil jeho odstup od regionu s druhou nejvyšší nezaměstnaností – tedy Jeseníku.

Na Přerovsku je v současné době bez práce 8 859 lidí a nejen budoucí politické reprezentace města Přerov, ale i Hranic, Lipníku, Kojetína a Tovačova, se budou muset po volbách zamyslet nad tím, jak z této šlamastyky ven.