Na první pohled působí nenápadná stavba na kopci jako běžná budova – chybí jí totiž pro hvězdárny typická kopule. „Místo ní máme odsunovací střechu, která je vhodnější pro pozorování meteorů," vysvětlil důvod jejího specifického tvaru Petr Karel z Astronomického klubu Přerov.

Členové klubu se na dobrovolnické bázi starají v posledních letech o její držbu, opravy i přednáškovou činnost. Hvězdárna v Přerově přitom funguje více než čtyřicet let.

K dispozici je zde aktuálně několik dalekohledů, k nejlepším patří podle Petra Karla Celestron Schmidt-Cassegrain Catadioptric CPC-1100 XLT GPS o průměru 280 milimetrů a ohniskové vzdálenosti 2 800 milimetrů.

„Je nejnovější, který máme. Navíc je řízen počítačem, který pro ustanovení dalekohledu používá systém GPS (globální polohovací systém). Výhodou také je, že samostatně najde zvolený objekt," přiblížil. Dalekohled díky této technologii může v podstatě ovládat i laik – dopředu vybere objekty, které chce pozorovat a poté je přístroj postupně sám vyhledá.

Pozorování hvězdných objektů pro veřejnost probíhá na hvězdárně za jasné oblohy, vždy ve čtvrtek pozdě večer, kdy je obloha již dostatečně temná – tedy po 21. hodině.

„Pro větší skupiny zájemců jsme ochotni po domluvě i v jiný den, za podmínek nezbytných k pozorování," doplnil.

Kromě astronomických objektů jako jsou planety, komety, meteorické roje, mlhoviny či celé hvězdokupy, je možné sledovat i neastronomické jevy jako například noční svítící oblaka, která jsou ozařována již zapadlým Sluncem.

Oblohu lze pozorovat i v denní dobu. „Velmi důležitá je ale ochrana očí při pozorování Slunce i pouhým okem. V případě dalekohledu se neobejdete bez kvalitního slunečního filtru. V nejhorším případě nedodržení ochrany může dojít až k oslepnutí," zdůraznil nutnost prevence Petr Karel.

Od září také opět startuje na hvězdárně cyklus odborných přednášek. „Doporučuji přednášku o CERNu, kde se zrodil největší objev ve fyzice od dob Alberta Einsteina," pozval závěrem zájemce Petr Karel.

Co můžeme vidět na prázdninové obloze?

Planety

*Mars je viditelný ve večerních hodinách zhruba do půlnoci, nízko nad jihozápadem (přibližně u hvězdy Spica v souhvězdí Panna)

Mars má hvězdnou velikost asi 0,2 magnitudy.

• Poznámka: hvězdná velikost (neboli magnituda) je logaritmická stupnice pro určování jasnosti hvězd. Nejedná se tedy o velikost hvězdy samotné, ale svítivost pozorovatelná ze Země.

Nejjasnější hvězdy mají magnitudu 0, nejslabší hvězdy pozorovatelné pouhým okem mají magnitudu 6.

Čím menší hodnota, tím je hvězdný objekt jasnější.

Všechny magnitudy, které jsou menší než 6, jsou pozorovatelné pouhým okem.

Slunce má magnitudu –26, Měsíc 12.

*Saturn je nedaleko planety Mars (tedy na jihozápadě).

Nachází se v souhvězdí Vah a je pozorovatelný po celou noc, zapadá až v ranních hodinách.

„Abychom mohli obdivovat krásný prstenec, je potřeba o něco silnější dalekohled," uvedl Petr Karel.

Saturn má magnitudu 0,5.

Saturnové prstence: Poloha prstenců vůči pozorovateli na Zemi se mění každých 29 let (oběžná doba Saturnu kolem Slunce).

„V roce 1995 byly prstence viditelné přímo z boku. K maximálnímu rozevření došlo na přelomu roku 2003 a 2004. A v roce 2009 prstence „zmizeli" – jsou velice úzké a ani dalekohledem je nelze pozorovat," vysvětlil Petr Karel.

V současnosti se podle něj podmínky pro pozorování Saturnových prstenců rok od roku zlepšují.

*Venuši můžeme pozorovat jako jitřenku brzy ráno u severovýchod­ního obzoru

Magnituda Venuše je –4.

*Merkur je poblíž planety Venuše.

Magnituda Merkuru je 0.

*Dále můžeme pozorovat asteroidy Ceres a Vesta, které se nacházejí v souhvězdí Panna. Na obloze je možné vidět i přelety Mezinárodní vesmírné stanice, nyní i během dne.