Od ekologické havárie na řece Bečvě, při které uhynuly na následky otravy kyanidem desítky tun ryb, uplynul rok. S jakými pocity se za touto událostí ohlížíte?
Pocity jsou smíšené. V pátek jdu totiž vypovídat na Českou inspekci životního prostředí a předpokládám, že budu vysvětlovat experiment se solankou, který jsme prováděli s profesorem Jakubem Hruškou. Je to trochu paradoxní, že na jedné straně získávám ocenění, která jsou napříč republikou společensky ceněna, a na straně druhé mi hrozí pokuta půl milionu korun za provedený experiment. Tím experimentem jsme si přitom chtěli jen potvrdit naše úvahy a domněnky o tom, že není možné, aby kyanidy unikly z rožnovské výusti a ryby hynuly až po třech kilometrech.

Jak tento experiment probíhal?
Do výusti kanalizace z rožnovské Tesly, která je na Juřince, jsme nalili 27. července sto litrů roztoku chloridu sodného, který se chová podobně jako uváděné kyanidy. Zkoumali jsme na základě vodivosti, ve kterém místě můžeme objektivně potvrdit rozšíření roztoku po celé šíři toku řeky. Potvrdilo se hned pod prvním, tedy juřínským splavem, což je zhruba 850 metrů od výusti z Rožnova. Toto zjištění podle nás zcela vyvrací definované mísící zóny až 3,5 kilometru níže po toku, jak uváděl znalec. Ryby v této části toku zcela prokazatelně žily.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL)
Šetření úhynu na Bečvě? Praktiky jako v Černobylu, říká místopředsedkyně Senátu

Obáváte se uložení sankce?
Nevím, jak to vnímá inspekce, ale pokud to dobře chápu, tak ona vůči fyzickým osobám nemůže vystupovat, a měla by to být záležitost vodoprávního úřadu. Mám v ruce stanovisko vodoprávního úřadu Zlínského kraje, že nešlo o žádný přestupek, které předložím. Připravili jsme také veškeré dokumenty a informace z vědecké sféry, aby bylo zřejmé, o co v pokusu šlo. Ministerstvo životního prostředí ovšem říká, že v případě ohrožení životního prostředí v rozporu s vodním zákonem hrozí fyzickým osobám půlmilionová pokuta, právnickým 1 milion korun.

Za to, že jste nalili do vody látku s cílem zjistit fakta?
Ano, do vody jsme aplikovali solný roztok. Sto litrů vody se dvaceti kilogramy soli s tím, že pan profesor Hruška měřil vodivost. Zhruba po 850 metrech bylo zřejmé, že se ta látka rozprostřela v celém profilu - tedy po celé šíři řeky Bečvy - už pod tím prvním jezem. Protože chlorid sodný se chová obdobně jako kyanid, je naprosto nepravděpodobné, že by kyanid tekl kolem pravého břehu, jak tvrdí pan znalec Klicpera a další, a teprve poté se rozprostřel po celém toku Bečvy a ryby začaly hynout. Je absurdní, když nás Česká inspekce životního prostředí honí kvůli 20 kilogramům soli.

Úhyn ryb na řece Bečva v okolí hustopečského mostu v neděli 20. září odpoledne.
V kauze otrávená Bečva padlo obvinění. Míří do Rožnova. Co na to říkají lidé?

Vnímáte to jako políček rybářům, kteří už delší dobu na nesrovnalosti upozorňují?
Je to políček jak rybářům, tak celé veřejnosti. Tohle není běžný stav věcí. Proto jsem také napsal otevřený dopis řediteli České inspekce životního prostředí, ve kterém se důrazně ohrazuji proti jejich prohlášení, zveřejněném na webu ČIŽP. Je v něm uvedeno, že rybáři „několik hodin zírali na mrtvé ryby, než se odhodlali někam zavolat.“ Není to tak.
O havárii jsem se dozvěděl 20. září ve 12 hodin a na můj pokyn zástupce hospodáře okamžitě volal Policii České republiky. Prodleva byla tedy dvouminutová, ne několikahodinová. V následující půl hodině jsem obvolával všechny instituce a dotčené obce na toku Bečvy, od Milotic až po Valašské Meziříčí. Pochopitelně jsem volal i na Českou inspekci životního prostředí, kde jsem se setkal s neochotou.

Obdržel jste Environmentální cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin, ale také ocenění Senátu a České hospodářské komory. Těší vás to?
Velice si toho cením. Není to jen moje ocenění, ale ocenění práce všech rybářů a dobrovolníků, kteří se podíleli na likvidaci ekologické havárie na řece Bečvě a i nadále dělají všechno pro to, aby se vyšetřování konečně uzavřelo a našel se viník. Rybám už život nikdo nevrátí, ale pro budoucnost je to nezbytně nutné.

Odstraňování následků masivního úhynu ryb v řece Bečvě v Hranicích, pondělí 21. září 2020
Zmizelé vzorky z otrávené Bečvy? Nevíme, kde skončily, stěžují si rybáři

V jaké kondici je dnes řeka Bečva? A jak dlouho bude trvat, než život v ní bude takový, jako v době před havárií?
Bečva je silná řeka a dokáže si poradit. Nebude to ale jednoduchá záležitost a není to otázka měsíců. Spíše několika let - sedmi, osmi, možná desíti.
Ryby, které tam uhynuly, byly veskrze generační - padesát procent z nich v pohlavní dospělosti - parma jí dosahuje v osmi letech, takže si z toho dokážete dovodit, co to znamená. Pokud jde o makrozoobentos, tak jeho stav se v tomto krásném létě, kdy se líhla spousta hmyzu, výrazně zlepšil. Pokud jde o potravu pro ryby, myslím, že bude v pohodě.
Vysadili jsme navíc do řeky ryby za zhruba 1 milion korun, ty byly ale v podobě rybího plůdku. Osmého června jsme pak vysadili 14 tisíc kusů dvouletých parem, což je ryba dlouhá 17 až 18 centimetrů. V posledních dvou týdnech rybáři z Valašského Meziříčí a Nového Jičína slovili pstruhové vody a vybrali z nich ryby, které tam nepatří – například ostroretky nebo parmy, a ty jsme umístili do Bečvy v Hustopečích. V řece bude tedy i větší ryba, která má šanci, aby se vytřela a rozmnožovala.