Prezentace proběhla v ranních hodinách na půdě školy v Předmostí, kde se „zaregistrovalo“ více jak devět stovek nadšenců.
Poté už davy lidí zamířily okolo Informačního centra směrem na Školní kopec.
„Trasa zůstává stejná s výjimkou „álejky“, kde je momentálně kus cesty rozkopaný.Na školním kopci jsou opět připraveny stánky a občerstvení. Během cesty jsou pro děti připraveny stanoviště s úkoly. Ze školního kopce pak trasa pokračuje přes Vinary zpět do Předmostí,“ informoval organizátor akce Rostislav Dočkal.
Slunečné, i když chladné počasí neodradilo od výletu ani „přespolní“.
„Maminka sem chodila do školy a má tady kamarádky a od nich víme, že tu dnes je tento výšlap. Na túru se moc těším, už jsem si ji před dvěma lety prošel,“ řekl nadšeně devítiletý Richard Koudelný, který dorazil s maminkou z Prostějova.
Radost, ale i lehká únava z výšlapu byla znát na Školním kopci, kde byla situována občerstvovací stanice, příchozí zde mohli ochutnat „mamutí zákusek“ – tedy chléb s tvarůžky. Někteří se výhledem na Přerov kochali poprvé, jiní chodí každý rok.
„Můžu říct, že chodím pravidelně, dnes jsem výšlap absolvoval asi posedmé. Je to vlastně taková tradice, která začala už na základní škole, teď jsem rád, že tu potkám bývalé spolužáky a prohodím s nimi pár slov,“ vysvětlil David Pokorný.
Slunného dne využili také přátelé a blízcí nedávno zesnulého archeologa Jana Mikulíka k tomu, aby mu věnovali jabloň rostoucí v Knejzlíkových sadech.
„Je to jeden z prvních stromů, který bude někomu patřit, a zároveň je to nejstarší strom, který zde roste. Samotná myšlenka věnovat někomu strom je stará dva, tři roky. My jako Spolek Predmostenzis obnovujeme Knejzlíkovy sady, a když zde redukujeme křoviny, nacházíme spoustu různých, ať už starších nebo mladých, stromů. Říkali jsme si, že rozměr sadu by měl být takový, aby nebyl jenom tak – ničí, protože to už se nám v minulosti neosvědčilo. Chceme proto, aby většina stromů tady „někomu patřila“, ve smyslu, aby k nim měl někdo vztah. Tento strom už je v pořadí druhým, který jsme někomu věnovali. Chceme, aby se tato možnost dostala do podvědomí lidí,“ vysvětlil předseda spolku Predmostenzis Libor Pokorný.
Zapálit svíčku přišel také dlouholetý spolupracovník a kamarád Jana Mikulíka archeolog Zdeněk Schenk.
„S Honzou jsme se sem několikrát „vyškrábali“, proto jsem myšlenkou věnovat mu tuto jabloň nadšený,“ přiznal.