Pamětníci na slavnostním setkání vzpomínali na chvíle, strávené za katedrou, a srovnávali dnešní podmínky učitelů s těmi před desítkami let. Mezi pozvanými hosty se objevil i dlouholetý ředitel školy Lubomír Burian, jenž patří k uznávaným přerovským výtvarníkům.

„Strávil jsem tu třiatřicet let a zdejší prostředí bylo vždy velmi přátelské. Měli jsme tak do třiceti kantorů a šest set žáků,“ vzpomněl.

Právě za jeho éry vybudovala škola svépomocí novou tělocvičnu.

„Dostali jsme na ni dotaci dva miliony a na stavbě pracovali učitelé i žáci,“ řekl.

Škola prý zažila největší slávu na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. „Měli jsme dokonce elokované třídy ve Šternberku, Šumperku a Havířově,“ dodal.

Podle ředitelky Romany Studýnkové sice Střední pedagogická škola slaví formálně šedesát let existence, její historie je ale delší.

„Na počátku byl Soukromý ústav vzdělávání učitelek, jehož vznik se datuje do roku 1907,“ přiblížila.

Vývoj vzdělávání v Přerově přerušila válka a první pedagogické gymnázium ve městě vzniklo až v roce 1950 a začalo se velmi úspěšně rozvíjet v šedesátých letech.

Protože v osmdesátých letech zanikly pedagogické školy v Novém Jičíně a Havířově, zůstala na teritoriu tehdejší Severní Moravy pouze dvě zařízení svého druhu – jedno bylo v Přerově a druhé v Krnově. Zájem o studium byl v té době mezi žáky značný.

Sloučení se prý osvědčilo

Zhruba před třemi lety se Střední pedagogická škola v Přerově sloučila s Gymnáziem Jana Blahoslava, což se tehdy setkalo s kritikou jak rodičů, tak i studentů a pedagogického sboru gymnázia.

„Jsem rád, že i přesto, že sloučení mělo před lety odpůrce, záměr se osvědčil a dnes je škola jednou z nejúspěšnějších,“ zhodnotil nyní náměstek olomouckého hejtmana Pavel Sekanina (ODS), který se zúčastnil oslav jubilea.

A jak vzpomínají na léta svého působení na Střední pedagogické škole bývalí učitelé?

„Učil jsem tu od roku 1953 do roku 1972 dějepis, filozofii, psychologii a logiku. Vybavuji si příjemné rodinné prostředí a také to, že byly mezi lidmi dobré vztahy,“ vrátil se do minulosti osmaosmdesátiletý bývalý kantor z Přerova Ivan Šnajdar. Na škole prý učila i jeho manželka.

„S bývalými kolegy se dodnes scházíme – a to dvakrát do roka,“ uzavřel.