VYBERTE SI REGION

Pamětník velkolepé výstavy: Přerov vzkvétal, patřil ke krásám Moravy

Přerov – Zažil slávu prvorepublikového Přerova, a když mu bylo šestnáct let, byl přímo v centru dění věhlasné Středomoravské výstavy. Psalo se léto roku 1936 a dnes již pětadevadesátiletý Květoslav Bartošík tehdy prodával v „osvěžujícím stánku" sodovky a sifony návštěvníkům.

27.1.2016 1
SDÍLEJ:

Část plakátu lákající na Středomoravskou výstavu v Přerově v roce 1936Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

 Během toho léta prošlo centrem města několik stovek tisíc lidí.

„Vyučil jsem se v obchodě u Kozánků, což byl v té době největší velkoobchod v Přerově. Brzy jsem se dostal za pult koloniálu, který byl hned vedle Vrby a Pražáka na dnešním náměstí T. G. Masaryka," říká senior, který má na ta léta krásné vzpomínky.

„Byl to jeden z nejpěknějších obchodů ve městě, u oblouku zářil neonový nápis Karel Kozánek. Součástí byla i sodovkárna, a proto jsme na výstavě prodávali nápoje," dodává.

Pamětník Středomoravské výstavy v Přerově Květoslav Bartošík - tehdy mu bylo 16 let

Pamětník Středomoravské výstavy v Přerově Květoslav Bartošík - tehdy mu bylo 16 let. Deník/Iva Najďonovová

Největší atrakce: zábavní park

Jako mladého člověka ho na výstavě, jež zabrala celý prostor u parku Michalov, zaujal především zábavní park.

„Třeba stěna smrti, kdy se jezdilo na motorce pořád dokola. Byl to jeden z trháků výstavy, samozřejmě kromě toho největšího, a tím byla padáková věž. Na seskok padákem jsem si ale sám netroufl – když jsme se s bratrem ocitli tam nahoře, zamotala se mi z toho hlava. Jeden seskok stál navíc třicet korun," směje se.

Zajímavostí výstavy podle něj bylo i panorama Přerova ve čtyřiadvaceti hodinách.

„Mohli jste sledovat rozednění, osvětlené vlaky a auta, jak jedou po silnici. Pak také lidi, co chodili do práce, nebo stmívání ve městě. Myslím si, že tuto výstavu v Přerově, ale i na Moravě už od té doby nic nepřekonalo. Nic většího tu nikdy nebylo," podotýká.

VIDEO: Vernisáž expozice o Středomoravské výstavě v Pasáži

Nově vybudované výstaviště

Koloniál, ve kterém pracoval, měl na Středomoravskou výstavu velké zásoby ve skladech, a ty se rozprostíraly až po zámeckou věž.

„Byla tam čtyři oddělení sklepů, kde byla zrnková káva, cukr, sůl, kukuřice, zkrátka všechno. Obchod měl samozřejmě během výstavy obrovské tržby," líčí.

Hlavní část Středomoravské výstavy tvořilo nově vybudované výstaviště s přilehlým parkem Michalov, zábavním parkem a proslulou padákovou věží.

Probíhala ale i v dalších budovách ve městě a na zámku, kde byla expozice, zaměřená na kulturu a poznávací oblast.

Projekt hlavního výstaviště vytvořil pro expozici průmyslu, obchodu a živností architekt Alois Pilc, obsáhlé byly i expozice elektrárenských podniků a peněžnictví.

Plachetnice na Bečvě a banány v Michalově

Do Přerova tehdy podle něj přijela spousta lidí z celé republiky, ale i ze zahraničí – například Německa nebo Polska.

Nejvzdálenějším návštěvníkem byl chicagský hoteliér Robert Vodák, jenž přicestoval i s chotí vlastním automobilem značky Chrysler. Jeli přes Kanadu na Floridu, a poté se vydali lodí do Belgie.

Podle Květoslava Bartošíka Přerov za první republiky vzkvétal a byl jedním z nejkrásnějších měst na Moravě.

„Chloubou byl park Michalov, ve kterém byl skleník a palmy s banánovníky. Pamatuji si, že záhon kvítí byl ve tvaru vlajky Československa. Na promenádních koncertech v altánku se pravidelně hrávalo," popisuje.

Malebné bylo i okolí Bečvy.

„Tehdy na řece jezdila plachetnice a byla tu i půjčovna loděk. Je ale pravda, že se pár lidí u jezu tenkrát utopilo," vybavuje si.

Šedesát dřepů denně, v 95 letech

Květoslav Bartošík dnes žije v Domově pro seniory v Přerově.

I v tak vysokém věku je stále vitální, cvičí a otužuje se.

„Denně zvládnu šedesát dřepů. Nejprve jsem jich dělal třikrát deset, teď už je to čtyřikrát patnáct denně," podotýká muž, který stále zajímá o dění kolem sebe.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

27.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Starnawski: Když dosáhnete toho bodu, je to neskutečný pocit

Hranice, Krakow – Osmačtyřicetiletý polský potápěč Krzysztof Starnawski si v úterý sáhnul až na dno. Hranické propasti, ale i svých vlastních sil. Stálo to však za to. Sedmadvacáté září roku 2016 se zapíše do dějin jako den, kdy se zatopená jeskyně v Hranicích stala světovou.  

AKTUALIZOVÁNO
Krysztof Starnawski při hledání dna Hranické propasti

Potvrzeno: Hranická propast je nejhlubší na světě!

Hranice – Hranická propast je nyní oficiálně nejhlubší zatopenou jeskyní na planetě s naměřenou hloubkou 404 metrů. Dosavadní rekord držela italská propast se slanou vodou Pozzo del Merro nedaleko Říma s údajem 392 metrů.

Tragický fotbal i výkon, omlouval se kouč. Kozlovice prohrály s Pustou Polomí

Kozlovice – Jednoduché bylo hodnocení trenéra kozlovických fotbalistů Romana Matějky po nevydařeném domácím utkání s Pustou Polomí. „Hráli jsme příšerně, dá se to říct jednou větou," kroutil hlavou kouč. Jeho tým ve středečním dohrávaném 8. kole divize prohrál 0:1 s celkem ze spodních pater tabulky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies