VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Smog útočí! 60 % znečištění dělá doprava a topeniště

Olomoucký kraj /ROZHOVOR/ - Znečištění v největších městech Olomouckého kraje v tomto týdnu přesáhlo množství škodlivin, které dýchají lidé na Ostravsku. Krajský úřad upozornil obyvatele na smog a doporučil lidem, aby omezili pohyb venku, větrání a pokud možno upřednostnili hromadnou dopravu před pojížďkami osobními auty. To je ovšem v podstatě všechno, jak může situaci pomoci.

16.11.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační foto Foto: DENÍK/Petra Poláková - Uvírová

V regionu nemůže využít legislativu k regulaci větších a plošných znečišťovatelů.

Omezení výkonu například teplárny by podle vedoucí oddělení ochrany životního prostředí olomouckého krajského úřadu Zuzany Ochmanové nepřineslo výrazný efekt, jelikož hlavními zdroji znečištění ovzduší jsou ve městech automobily a domácí kotelny.

V pondělí večer překročily koncentrace polétavého prachu v Přerově a Prostějově červená čísla známá hlavně z Ostravska.

Jak mohou úřady lidem v těchto městech pomoci?
Je pravda, že úroveň znečištění ve večerních, ale i nočních hodinách, byla na střední Moravě, kde máme měřicí stanice umístěny v Prostějově a Přerově, vyšší než na Ostravsku. Vzduchová masa se nepohybuje a všechny škodliviny z lokálních topenišť nebo dopravy zůstávají pod inverzní vrstvou.

Není možné za takové situace znečišťovatele regulovat? Pomohlo by to lidem?
Nemáme nařízením vlády určeny žádný regionálně významný zdroj, který by znečišťoval ovzduší do širšího okolí.
Když lidé slyší z rádia, že Ostravané, naposledy i Středočeši, regulují, v olomouckém regionu jednoduše k takovému opatření sáhnout nelze. Nemáme zdroje v průmyslové sféře vhodné k regulaci. Máme například teplárny, které, i když v menší míře, se podílejí na znečištění ovzduší při zhoršených rozptylových podmínkách.
Máme dvě teplárny, v Olomouci a Přerově, ale ty vytápějí veřejný sektor, byty, školy, nemocnice. Regulace u těchto zdrojů je velmi problematická. Hlavně mají novější technologie, takže jejich emise nejsou natolik významné, aby byly zařazeny do regulativních zdrojů v nařízení vlády.

Aktuální stav smogové situace můžete sledovat zde: Portál ČHMI - smog

Hypotetické omezení výkonu teplárny v Přerově by tedy neudělalo vzduch dýchatelnějším?
Okamžitý vliv tepláren je daleko menší, než snížení dopravy a topení z lokálních topenišť.
Komíny mají poměrně vysoko, takže bezprostřední dopad na obyvatele není takový.
Na dýchací zónu mají vliv až později. Emise se rozptýlí a poté začnou klesat k zemi. Je to úplně jiný dopad a koncentrace škodlivin není tak agresivní, jako když lidé stojí na chodníku u frekventované komunikace. To je okamžitý vliv v nejhustší koncentraci. Stejně tak lokální topeniště v nízkopodlažní venkovské zástavbě jsou velkou zátěží pro dýchací zónu.

Pro představu je možné uvést, jaký je poměr těchto znečišťovatelů na množství škodlivin v ovzduší?
V Olomouckém kraji dělají lokální topeniště s dopravou přes 60 procent znečištění. Ve městech je to někde ještě více.

Samotný prach v ulicích hraje nějak významnou roli? V některých ulicích jsou u chodníků i centimetrové závěje prachu…
Říká se tomu resuspenze. Víří se pohybem aut. Čistota vozovek samozřejmě hraje roli. Nejhorší znečišťující látky typu karcinogenů se váží na částečky prachu, ale především působí ve formě aerosolů ve výfukových plynech.

Když jsme u podílu znečišťovatelů, je možné uvést, jaký vliv má znečištění z Polska, které se přesouvá i do oblasti Přerovska, Olomoucka a Prostějovska? Má vůbec vliv?
Sice nesousedíme s Polskem přímo, ale víme, že k dálkovému přenosu dochází. Udává se 10 až 15 procent. Přesně to zmapování není, protože směry větru se na Moravě mění – JV, SV nebo SZ. Když je SV proudění a vzdušnina se valí Moravskou bránou na Olomoucko určitě dochází k násunu znečištění z Ostravska a tady se rozšíří na Přerov, Olomouc a Prostějov. Víme také, že severovýchodní proudění je častější než dříve. Ostrava má tentýž problém se znečištěním z Polska. Bohužel v obou zemích jsou odlišné legislativní podmínky, kdy my máme emisní limity poměrně tvrdé, a Polsko si vyjednalo přechodná ustanovení. Regulační řády tam vůbec neexistují.

Zmínila jste dopravu, která dusí velká města. Proč nevyužíváme nízkoemisních zón a nezakážeme autům, z jejichž výfuků jde nejvíce škodlivin, vjezd do částí měst, kde lidé trpí nejvíce?
Nízkoemisní zóny jsou v zákoně zapracovány. Je možné je uplatnit. Ovšem jejich vyhlášení je velmi komplikované.

V čem?
Obce, kde by k tomu chtěly přistoupit, musejí vyřešit odstavování automobilů, poplatky, návaznost, vytvořit celkové dopravní řešení. Je to věcí obcí, které by chtěly zakázat vjezd určitých typů vozidel do svých center.

Víte o tom, že by se už někde v Česku chystali zavést nízkoemisní zóny?
Chystá se Praha. Je to hodně komplikované. Mimochodem v Německu se to zavádělo pět až deset let.

Zbývá tedy možnost odklonění dopravy mimo centra měst.
Regulace dopravy odkloněním mimo město může být tehdy, pokud existuje dopravní řešení stejné nebo lepší úrovně. Což je problém, jelikož města nemají kvalitní obchvaty. Například v Přerově, kde je doprava stěžejním znečišťovatelem, není takové řešení možné do doby vybudování obchvatu.

Tam, kde to jde, by města měla odklonit vozidla na obchvaty? Nebo v době smogu provozovat hromadnou dopravu bezplatně? Je to řešení?
Ostrava to zkoušela. Údajně to takový efekt nemělo. Pokud jde o obchvaty, ministerstvo dopravy se velmi bránilo výjimkám, aby obchvaty byly v takovém případě bez poplatku. V Olomouci kamiony využívají obchvatu. Ty, které tady nemají vykládku nebo nakládku.

Kraj tedy může pouze upozornit obyvatele na smogovou situaci. Máte pocit, že lidé reagují na varování?
Zrovna dnes jsem vyla velmi překvapena, že provoz nijak neklesl a na některých parkovištích, kde jiné dny nebývá plno, byla zaplněna.

A to lidé z rádia a televize slyšeli, jak se situace zhoršuje a do konce týdne potrvá inverzní počasí.
Bohužel. Lidé nevyužívají hromadné dopravy, jak by mohli. Z pohodlnosti zřejmě.

Úřad nemůže nikoho přinutit, aby nechal auto doma, když se jiní dusí smogem?
Ne. To se týká nejen dopravy, ale také topení. Je to o lidech a jejich individuální zodpovědnosti. Pro zajímavost: zhruba 750 tisíc plynových přípojek v České republice není využíváno.

Velkou roli tedy hraje přístup jednotlivce k životnímu prostředí.
Lidé mohou ovlivnit nejvíce. Při současných klimatických podmínkách, kdy znečištění leží v oblasti, by měli omezit vypouštění škodlivin z domácích topenišť a nechat osobní automobil stát. Bohužel se to neděje. Dokonce jsem viděla venku trénovat fotbalisty v době, kdy byly koncentrace na nejhorším stupni. Musíme se naučit žít s tím, jaké jsou klimatické podmínky – v České kotlině to jsou časté inverzní situace charakterizované teplotní inverzí, bezvětřím a delším obdobím beze srážek. Měli bychom se naučit chovat citlivě k ovzduší. To ale nejde nařídit z pozice úřadu.

Autor: Daniela Tauberová

16.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

ON-LINE o pivu. Ptejte se ředitele pivovaru Holba

Ilustrační foto
16

Vedra vrcholí. Na víkend spadne teplota o 10 stupňů

V Přerově bude bazén zdarma. Za samé jedničky

Radost dětem, které se dobře učí, a dostaly na vysvědčení samé jedničky, chce udělat provozovatel Plaveckého areálu v Přerově - společnost Teplo.

Inline hokejová mládež v Přerově bojovala o tituly. Dva zůstaly doma

Pětadvacet utkání, ti nejlepší z Česka a dvě prvenství pro domácí Přerov. MEO Aréna o víkendu hostila závěrečné turnaje o tituly mistrů republiky všech mládežnických kategorií.

V Přerově začal odtah aut, už jich odvezli dvě desítky

S odtahem vozidel, která na silnicích překážejí, začaly technické služby. V první fázi bylo z přerovských ulic odvezeno na záchytné parkoviště devatenáct aut.

Parádní triumf. Dorostenci Želatovic ovládli krajskou soutěž

Skvělé skóre 110:21 a za celou sezonu pouze tři prohry. Fotbaloví dorostenci FC Želatovice ovládli krajskou soutěž dorostu se ziskem 52 bodů a sedmibodovým náskokem před druhým Brodkem u Prostějova.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies