Proti plánům kraje a města vybudovat v areálu přerovské teplárny Dalkia zařízení pro energetické využití odpadu se ozvaly první protesty už před dvěma lety. Tehdy uspořádala iniciativa „Za naše děti proti spalovně" protestní pochod městem. Zastupitelé pak schválili záměr na uspořádání místního referenda, ve kterém by se mohli občané vyjádřit, zda spalovnu chtějí či ne.

„Referendum stále nebylo vyhlášeno a lidé měli do této doby možnost poslechnout si jen argumenty zastánců spalovny, a to na debatách, které uspořádal kraj či město," vysvětlil důvody uspořádání kulatého stolu Jiří Slezák z iniciativy Za naše děti proti spalovně.

Vliv zařízení spalovny na životní prostředí popsal Jindřich Petrlík z hnutí Arnika.

„V odpadu ze spalovny je koktejl v podobě velkého množství těžkých kovů, organických látek, včetně dioxinů a zhruba jednu desetinu tvoří nejtoxičtější část popílek. Je důležité sledovat, co se s tím popílkem dál děje. Vesměs končí jako stavební materiál a mizí tak z očí státních úřadů," shrnul.

Podle Ivo Kropáčka z Hnutí Duha množství komunálních odpadů v rámci Evropské unie dlouhodobě stagnuje a kapacita spaloven je na západě od našich hranic nevyužitá. I to je důvodem, proč Evropská komise další budování těchto zařízení nepodporuje.

„Například Švédsko do nich dováží odpady ze sousedního Norska," zmínil.

O své zkušenosti se podělil také předseda Spolku pro obnovu venkova a starosta Bělotína Eduard Kavala.

Jak zatočit s odpadem, prozradil bělotínský starosta

Právě Bělotín je známý svým originálním receptem na vypořádání se s biologicky rozložitelným odpadem – ten nechala obec „zpracovat" takzvanými kalifornskými žížalami. Díky nim Bělotín ve srovnání s vyvážením rostlinného odpadu na skládku ušetřil až osmdesát procent financí.

Starosta se netajil tím, že považuje vybudování spalovny v Přerově za zbytečné.

„Měli bychom mít selský rozum. Jestliže z odpadu vybereme všechno, co je vratné do půdy, vybereme to, co se dá využít – tedy recyklovatelné plasty, papír a dřevo, tak co tedy budeme spalovat?," zeptal se.

Spaloven je podle něj navíc v České republice přehršel.

„Je jasné, že je to výborný kšeft. Ten, kdo to prosadí, na tom bude už dneska, nebo poté, co opustí svůj post, dlouhou dobu profitovat," soudí. Možností pro obce, a tedy i pro Přerov je, jak míní, zapojit do třídění odpadu nezaměstnané.

„Spočítal jsem si, že za dvě miliardy korun, na kolik by přišla menší varianta spalovny, bych dal pěti stovkám Cikánů práci na dvacet, pětadvacet let. To jsou dobře investované miliardy. Když budou chodit po dědinách a sbírat odpadky, budou si toho vážit, a my si zase budeme vážit těch, kteří pro nás uklízejí," dodal.

V diskusi se občané ptali, kdo je garantem třídění odpadu, ale zajímalo je i to, jakou cestou by se odpad do spalovny dovážel – zda po železnici nebo po silnici. Zastupitel Vladimír Puchalský (SpP) upozornil, že spalování je jen alternativa ke skládkování.

„To znamená, že musíme třídit, musíme třídit a musíme recyklovat. My jako občané na to můžeme mít dost podstatný vliv ve spolupráci s obcí nebo městem, to jinak nejde," konstatoval.