VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na seriály nemám čas, říká Miroslav Donutil

Lipník nad Bečvou /FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ – Vzpomínky herce Miroslava Donutila na siláka Frantu Kocourka, ale i režisérku Věru Chytilovou nebo první zájezdy na Západ připravily v pátek divákům lipnického kina pohodový večer.

13.2.2011
SDÍLEJ:

Známý herec Miroslav Donutil zavítal v pátek večer do Lipníku nad Bečvou. Jeho humorné historky, které prokládal písničkami a vzpomínkami, si přišly poslechnout na tři stovky diváků. Během přestávky podepisoval lidem v sále své dvě nové knihy.Foto: DENÍK/Petra Poláková - Uvírová

Kvůli technické chybě si zatím nemůžete prohlédnout přiložené fotky. Na odstranění závady se pracuje

Dozvěděli se třeba to, že známý herec zrovna nevyhledává manuální práce. A nebo, že když „chlap přestane čumět, tak je mrtvej“. Po skončení představení došlo i na krátký rozhovor pro Přerovský deník.

Jak se vám hrálo v Lipníku? Cítíte se lépe v komorní atmosféře sálů menších měst a nebo na prknech, která znamenají svět?

Jsem rád za každé místo, kam mě pozvou, takže když si přáli v Lipníku, abych přijel, tak je to pro mě pocta. Už jsem tu koneckonců byl a zdejší publikum znám. Je výborné, takže mně se tady hrálo krásně.

Během přestávky si lidé v předsálí mohli koupit vaše dvě nové knihy Pořád se něco děje a Ptejte se mě, na co chcete. Kdy vyšly a chystáte nějakou další?

Ty knížky jsou asi rok staré. Nová, která se už brzy objeví na pultech knihkupectví, se jmenuje Šedesát uzlíků na provázku života a je to vlastně rozšířená a obohacená verze knížky, která vyšla před deseti lety a jmenovala se Padesát uzlíků na provázku života. Vychází teď čerstvě a uvedena na trh bude 15. února po svém křtu.

O čem bude?

Je to můj život. Mapování posledních deseti let a také těch šedesáti, které jsem prožil až do dnešního dne, takže v ní budou vzpomínky odmalička až doteď.

Během představení jste řekl, že neúčinkujete v seriálech. V jakém divadelním představení nebo filmu vás nyní můžou diváci spatřit?

Na seriály opravdu čas nemám. Teď zrovna zkouším v Národním divadle hru, která se jmenuje Být či nebýt, čili je to parafráze slavného Hamletovského monologu. Mimochodem se tam ten monolog i objeví. Je to o skupině polských herců, kteří po okupaci Polska hrají doslova a do písmene o život, aby zachránili sami sebe před tím, aby je fašisti zničili.

To nezní moc vesele.

Naopak. Je to komedie. Velká komedie.

Své vyprávění často prokládáte písničkami. Posluchači tak mohli slyšet třeba skladbu od Erica Claptona nebo Pramínek vlasů, který s s vámi zpíval celý sál. Vrátíte se v nejbližší době i k hudbě, třeba novým CD?

Já se hudbě věnuji pořád, vlastně se dá říct, že hudba z mého života nikdy neodešla. Jsem vděčný za každou možnost potkat se s muzikou a taky to tak činím. To, že jsem natočil nějaké zpívané desky, je asi uzavřená kapitola, už žádné točit nebudu. Jinak se ale s hudbou potkávám pořád, zpívám na jevišti, zpívám si sám pro sebe. Hudba mě zkrátka baví.

Tedy relax a odreagování na podiu?

Nejen na podiu, ale i při poslechu hudby, když jdu třeba na koncert, nebo když poslouchám muziku z CD. Pouštím si ji i při cestě autem.

Čtrnáctého února je Svátek zamilovaných. Jaký k němu máte vztah?

Ten svátek pro mě není nijak vzrušující, protože v době, kdy jsme se zamilovávali, jsme vůbec nevěděli, že nějaký Svatý Valentýn existuje. Pro nás je to tedy dnes jenom takový výdobytek doby. Já ale miluji svou ženu a má-li to být Svátek zamilovaných, tak je to náš svátek.

Jak jste dlouho spolu, jestli se smím zeptat?

Třicet tři let.

Spíše než Svatý Valentýn se za totality slavil Mezinárodní den žen? Jak vzpomínáte na něj?

Ve své původní verzi asi nebyl takový, ale potom ho u nás docela zprofanovali. Určitě to vůči ženám nebylo příliš pěkné, protože muži se většinou vždycky opili a nepřišli domů. Ženy to zase slavily s jinými muži z práce a nedalo se tomu říct ani oslava. Bylo to spíše takové povinné posezení. Daleko úctyhodnější je pro mě Svátek matek, to se k ženám hodí víc.

Kam máte teď namířeno, spatří vás v nejbližší době diváci na Moravě?

V příštích dnech jedu do Havířova a pak mě čeká obrovský sál v Karviné, takže vidíte, že se to opravdu střídá.

A co Přerov?

Tam mě nikdo nepozval, ale mám takový pocit, že je tam nějaký problém, jen nevím jaký. Takže klidně tam napište, že bych se rád podíval i do Přerova.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

13.2.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Přerovští Mammoths (v červeném) proti Vysočině Gladiators.
23

Gladiátoři zkrotili tentokrát bezzubé Mamuty

Kapela Rabussa
5

Pavel Mollin z kapely Rabussa: Gotickou hudbu bych své milé nehrál

Myší díra je strašákem Předmostí, cestu teď čeká vylepšení

Nepřehledná a nebezpečná. A kvůli několika závažným trestným činům, které se zde v minulosti staly, se jí spousta Přerovanů raději obloukem vyhne.

Nejhezčí velikonoční zastávku nazdobila škola v Předmostí

Na začátku byl nápad přerovské fotografky Zuzany Bobovníkové, která se během velikonočních svátků rozhodla zkrášlit nevšední výzdobou autobusovou zastávku na nábřeží. Loni už se do výzdoby pustili nejen žáci základních škol a gymnázia, ale i dětská knihovna, Středisko volného času Atlas a Bios nebo loutkové divadlo.

DOTYK.CZ

Většina úvěrových firem jsou predátoři. Exekucím čelilo 843 tisíc lidí

Lidé by si měli dávat pozor nejen na úvěrové společnosti, z nichž je predátorských či lichvářských přes devadesát procent, tvrdí tvůrci Mapy exekucí.

Čarodějnice vyrazí na Lagunu. Utkají se i o "supr" létající stroj

Magickou Filipojakubskou noc si připomenou i letos na přerovské Laguně, kde se koná v neděli 30. dubna od 16 hodin tradiční pálení čarodějnic.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies