„Chmel nemá pazochy a není dorostlý do konstrukce. Je přes něj vidět až na Helfštýn,“ říká posmutněle předseda Zemědělského družstva v Kokorách Vladimír Lichnovský.
Jako první začala sklizeň ječmene.
„U raných odrůd, které máme zčásti pod střechou, počítáme s výnosem kolem 70 metráků z hektaru. Ječmeny jsou zralé, předběhly pšenice a už se mlátí. Nedá se ale říci, že bychom byli úrodou zvlášť potěšeni - výnosy budou podprůměrné,“ odhaduje.
Porosty přitom v průběhu vegetace vypadaly docela slibně - v rozhodujícím období, kdy zrno dozrává, jim ale uškodilo sucho. „Déšť jsme v Kokorách neviděli už několik týdnů, a když jsme ho viděli, tak to byly tři milimetry, které neměly vliv vůbec na nic. Porosty jsou zaschlé po celé délce a obilka u pšenic nemohla vytvořit zrno o kvalitě, jakou bychom si představovali,“ zhodnotil Vladimír Lichnovský.
Kvalita ječmene je relativně dobrá, protože potřebuje být nezaplísněný.
„Výnosy už nejsou nijak okouzlující. Zítra začínáme sklízet řepku a podle hlášení našich kolegů z Jižní Moravy to bude letošní rok s řepkou opravdu bída,“ poznamenal.
Podle něj není sucho jediným důvodem - kvalitu ovlivnil průběh celé vegetace - řepky jsou prořídlé, zničené mšicí, slimáky a jinými škůdci.
„Výnosy uvidíme, jakmile začneme mlátit. Už v sobotu budou v řepce čtyři kombajny a chtěli bychom ji do dvou do tří dnů sklidit,“ řekl.
Pokud se počasí neumoudří, nemohou se radovat ani pěstitelé chmele. Rostlina je totiž stresována horkem a trpí.
„Porosty jsou vpodvečer úplně zvadlé, jako kdyby byly podseknuté. Rostlinky na zvýšené teploty zareagovaly tím, že začaly předčasně kvést, a to je špatně. Tak, jako byl loňský rok rekordní na chmel, může být ten letošní pravý opak,“ krčí rameny předseda družstva. Určitou naději dává srpen. Pokud vydatně zaprší, není nic ztraceno.
Na extrémní sucho si stěžují i zemědělci, kteří hospodaří na polích v Rokytnici u Přerova.
„Jsme naplno ve žních a výnosy u jarního ječmene by nemusely být špatné. Problém bude u ozimých obilovin, pšenice a řepky. Vrchní části klásků jsou zaschlé, protože nebyly dobře živeny vodou,“ přiblížil Jaroslav Mackovík, agronom Zemědělské společnosti Pobečví v Rokytnici u Přerova.
Zemědělci už před dvěma lety, kdy panovala tropická vedra, s určitou nadsázkou tvrdili, že pokud se počasí neumoudří, budou nuceni místo obilí pěstovat olivy nebo melouny. Tropická vedra ale naštěstí v našich podmínkách nikdy netrvají dlouho.
Cestou, jak dostat vodu do polí, je zavlažování.
„Jenže Bečva je dnes nízko a není kde brát vodu. Sucho znamená do budoucna velký problém, protože chybí zásobování spodních vod,“ soudí hospodář.
Rezort zemědělství obnovu a výstavbu závlahové sítě podporuje.
„Nejde jen o závlahy, ale i o lepší péči o půdu, kde jsou určité rezervy. V průběhu příštích desetiletí se budeme muset vypořádat s tím, že budou zemědělci muset změnit své chování a mít připravené zdroje vody,“ konstatoval ministr zemědělství Marian Jurečka.
„A samozřejmě bude nutné pěstovat odrůdy, daleko odolnější vůči stresovým faktorům, ať už je to sucho nebo vysoká teplota. Víme, že chceme zadržet více vody v zemědělské a lesní půdě, pracujeme na pozemkových úpravách a podporujeme výstavbu malých drobných nádrží v krajině. Těch opatření je mnoho,“ uzavřel.