Podle ornitologů stěna zabíjí ptáky a svá tvrzení dokládají konkrétními případy. Zástupci kraje ale tvrdí, že má situaci zhruba do konce června monitorovat odbor životního prostředí přerovského magistrátu.

Teprve na základě jeho zjištění provede kraj případná nápravná opatření. Protihluková stěna byla na mostě Legií zbudována kvůli požadavkům hygieniků. Hlučnost v této části města totiž neodpovídala normám.

Bariéra je však podle ornitologů pastí pro ptáky - je totiž průhledná a ptáci vidí přes sklo obraz krajiny. „K nejohroženějším druhům patří ledňáček říční. My sami jsme našli dva mrtvé ledňáčky a o dalších případech nás lidé informují,“ uvedl Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku.

Podle jeho slov se navíc o spoustě případů ani neví, protože mrtví ptáci spadnou do vody a odnese je řeka Bečva. Kromě ledňáčků jsou ohroženy i jiné druhy ptáků – vlaštovky, rorýsi nebo rybák obecný.

„Od začátku jsme navrhovali, aby byla stěna neprůhledná nebo alespoň zviditelněná reflexními páskami,“ řekl Šafránek. Podle dalšího z ornitologů nárazům ptáků nezabrání ani siluety dravců na stěně. „Za krajní řešení považujeme úplné odstranění bariéry. Další možností je pak úprava jejího vzhledu,“ dodal k tomu předseda Moravského ornitologického spolku v Přerově Josef Trubač.

Podle jeho slov představuje protihluková stěna největší riziko pro ptáky při tahu, tedy v období na jaře a na podzim. Mnozí obyvatelé Přerova si dokonce myslí, že je stěna na mostě úplně zbytečná.

„Komu má sloužit protihluková bariéra? Lidem asi těžko. Snad rybám a kačenám?“ ptala se v jednom z příspěvků Olga Fárková, která bydlí na nábřeží v blízkosti mostu Legií.

Podle jejích slov se tento „skleněný skvost“ stal smrtelnou pastí pro ptáky. „Kolik mladých opeřenců skončilo mrtvých v Bečvě po srážce s tímto výtvorem, zůstane utajeno,“ dodala dále.

Podle zástupců Olomouckého kraje se nyní čeká na výsledky studie, která má zhodnotit, zda protihluková stěna ptáky zabíjí. Monitoring má provést odbor životního prostředí přerovského magistrátu.

„Do konce června šetření skončí a na jeho základě přijmeme příslušná opatření. Krajní variantou by byla demontáž stěny, další možností je provedení povrchové úpravy a zmatnění povrchu stěny pískováním,“ nastínil mluvčí olomouckého Krajského úřadu Tomáš Kocych.

Šéf odboru životního prostředí přerovského magistrátu Pavel Juliš považuje nepřetržitý monitoring za nereálné řešení.

„Studie není schopna prokázat s naprostou přesností pravděpodobnost nebezpečí pro ptáky. Museli bychom permanentě pozorovat dění i za snížené viditelnosti, což není v našich silách. Necháme si nicméně vypracovat stanovisko nezávislých odborníků,“ uzavřel Juliš.