„Živější pes je vhodnější na prohledávání terénu v lese, pomalejší zase na pátrání v sutinách. Je to dáno plemenem, ale i tím, jak se zvířeti věnujete," přiblížil Květoslav Štibora, hlavní organizátor prvního mistrovství republiky pracovních psů.

Ten má na svém kontě řadu úspěchů a vychoval tři psy, kteří se mohou pyšnit tituly na mezinárodních soutěžích. Za ten největší považuje získání titulu mistra světa, který před patnácti lety vybojovala jeho fenka německého ovčáka Uta Vzdar.

O pořádání letošního mistrovství republiky soupeřila Vlkoš s Českými Budějovicemi a Prahou. Nakonec se soutěž podařilo získat zdejší výcvikové základně záchranných psů. Není divu, těší se totiž skvělé pověsti a v současné době se věnuje šesti desítkám čtyřnohých svěřenců z celé Moravy.

Zvládli i kladinu na sudech

Psí šampioni si změřili síly v náročných disciplínách. Kromě stopy a poslušnosti to byla ovladatelnost na deset metrů, ale museli také přejít přes vodorovný žebřík, kladinu na sudech, nebo zvládnout „odlo­žení" – to znamená vydržet delší dobu bez hnutí čekat na svého pána.

„Mezi disciplínami je hned několik prvků ze záchranářské práce. Ten, kdo projde kategorií pracovních psů, má velice blízko k tomu, aby se dopracoval do kategorie záchranářských a byl použitelný i pro tuto činnost – například při vyhledávání osob v sutinách," zmínil Květoslav Štibora.

Pracovní psi podle něj nepracují v sutinových, ale umělých úkrytech.

„Uvnitř jsou dvě osoby – jedna sedí, druhá leží a kolem ní hoří tři ohně. Pes musí do tohoto prostoru vběhnout a osobu označit," upřesnil.

Se svým sedmiletým německým ovčákem Borem se zúčastnil náročného závodu také Jan Fekar z Horní Moštěnice, kterému se podařilo vychovat psího šampiona ve stopování.

„Pro výchovu psa jsou důležité nejen geny jeho rodičů, ale psovod si s ním také musí sednout do noty. Psi jsou hodně dominantní a zkouší to i s pánem. Je nutné jim rychle vysvětlit, kdo tady bude šéfovat," usmál se. Ze všeho nejdůležitější je ale podle něj trpělivost a důslednost.