Budovu Městského domu má nyní pronajatou společnost IMIT, která zde pořádá kulturní akce a zajišťuje provoz restaurace.

Na to dostává ročně několik milionů, další peníze získává od firem, kterým pronajímá kanceláře.

Od července by se o kulturu v Městském domě, který čeká zásadní rekonstrukce za miliony korun, měla starat příspěvková organizace Kulturní a informační služby města Přerova.

Oficiálním důvodem změny smlouvy je snaha, aby bylo organizování kulturních akcí v prostorách patřících městu řešeno komplexně. Motivem však může být i opakovaná kritika některých zastupitelů či podnikatelů, že město dává peníze soukromé firmě, do jejíhož hospodaření nevidí.

„Současná smlouva o pronájmu zahrnuje správu budov, pořádání kulturních akcí a provoz restaurace. Máme nyní své kulturní středisko a chceme, aby kultura v Městském domě přešla pod ně. Navíc se chystáme k rekonstrukci Městského domu,“ zmínil náměstek primátora Josef Kulíšek.

Restaurace zůstane IMITu

IMITu by podle radních zůstalo provozování restaurace, kavárny a cateringových služeb.

Podle jednatele společnosti IMIT Petera Chantúra v tom žádný problém není, firma si pouze bude chtít zachovat pořádání některých akcí, které se jí finančně vyplácejí.

„Máme tu vlastní investice do drobného majetku, jako talířů, příborů nebo kuchyňských robotů. Nevěřím, že kdybychom skončili v restauraci, našel by se jiný provozovatel. Ten by musel nejdřív investovat tak dva miliony,“ odhadl Chantúr.

Nájemní smlouva s IMITem, která je uzavřená do srpna 2015, pochází z roku 2005, kdy ji za město podepisoval ještě jako místostarosta Jiří Lajtoch.

Ten tehdy prosazoval, aby Městský dům provozovalo město.

„Bohužel, byl jsem ve svém názoru osamocen. Tehdy převážil názor, že soukromé subjekty jsou lepšími podnikateli, umí lépe hospodařit, budou umět levněji a kvalitněji zabezpečovat komplexně provoz tohoto objektu,“ popsal primátor.

Smlouva přikazuje IMITu pořádat například šest divadelních představení, dva koncerty vážné hudby, pět jiných koncertů, dvě vystoupení bavičů a dalších zhruba pětadvacet akcí.

Změní se i dramaturgie?

Společnost městu platí pouhých 132 tisíc korun nájemného ročně, přičemž třeba kanceláře může pronajímat – a skutečně pronajímá – dalším subjektům. Kolik si za to účtuje, městu sdělovat nemusí.

Roční dotace IMITu z městského rozpočtu se v uplynulých letech pohybovaly kolem tří, později dvou a půl milionu ročně. Tyto peníze by nyní šly přímo Kulturním a informačním službám.

„Některým lidem pořád vrtalo v hlavě, proč dostává dotace soukromá firma. Pokud to převezme příspěvková organizace, i kdyby byla prodělečná, nemuselo by to být veřejností vnímáno negativně,“ sdělil náměstek primátora Dušan Hluzín a dodal, že nezná nikoho, kdo by na kultuře zbohatl.

„I z toho, že se kultury zbavují tak snadno, je vidět, že asi nebyla výdělečná,“ poznamenal na adresu IMITu.

Se změnou provozovatele by se nejspíš obměnila i dramaturgie Městského domu. Náměstek Kulíšek připouští i to, že by se mohla zvednout částka určená na kulturu.

„Dokážu si představit, že by se to dalo dělat méně komerčně a zajímavě pro lidi. Jestli by se částka navýšila, záleží mimo jiné i na řediteli. Očekávám od něho koncepci, která bude řešit plán kulturních akcí, a to nejen v Městském domě, ale i v budově na Horním náměstí, která nám také patří,“ uvedl Kulíšek.

Odpadly koncerty a vykupuje se zlato

Ředitel Kulturních a informačních služeb Rudolf Neuls se k případnému dramaturgickému plánu zatím vyjadřovat nechce, záleží prý na tom, kolik bude město ochotno investovat.

„Myslím, že nyní je tam část programu, která běží bez problémů. Mrzí mě ale třeba to, že po revoluci odpadly věci jako pravidelné abonentní koncerty,“ zmínil.

Výhrady má i k některým jednorázovým akcím.

„Vadí mi třeba i výkup zlata v této budově,“ upozornil na jednu z nich.

Používat prostory Městského domu jako vetešnictví, kde se budou prodávat výrobky druhořadé kvality a spotřební zboží jako záclony a ponožky zakazuje IMITu dodatek smlouvy z konce roku 2008. Umělecké předměty, zlato a šperky se zde ale prodávat mohou.