Zastupitelé ze strany Společně pro Přerov navrhovali, aby byly herny, kasina a další provozovny automatů umístěny více než sto metrů od škol a církevních objektů a provozní doba v nich byla pouze od 10 do 22 hodin.

S vypracováním vyhlášky ale radní stále otálejí a dosud se nesešla ani pracovní skupina, která se má věcí zabývat. Přerovští zastupitelé přitom na svém zasedání v říjnu přijali po bouřlivé debatě usnesení, aby text nové vyhlášky sestavila pracovní skupina a garantem byli přímo radní. „Pracovní skupina, která má modulovat optimální variantu vyhlášky pro Přerov, se nyní ustanovuje. Záležitostí se budeme zabývat možná už tento týden na jednání městské rady,“ ubezpečil ale radní zaODSJaroslav Čermák.

Podle jeho slov byla vyhláška, navržená opoziční stranou Společně pro Přerov, koncepčně špatná. „V pracovní skupině budou zástupci všech stran napříč politickým spektrem,“ řekl Čermák.

Jak však soudí Richard Šlechta z opoziční strany Společně pro Přerov, je hlavním důvodem otálení radních fakt, že jsou někteří politici ve městě s provozováním výherních automatů spjati. Podle výpisu z obchodního rejstříku jsou na seznamu provozovatelů heren i dva přerovští politici. Speciální vyhlášku, která by omezila provoz automatů, nemá na Přerovsku žádné z měst.

Důvodem je, že jim z hracích přístrojů plynou do městských pokladen nemalé zisky. Jen vloni putovalo do rozpočtu města Přerova na 21 milionů korun. „Místní poplatek činil 8 milionů 312 tisíc korun, správní poplatek 8 milionů 376 tisíc a výtěžek pak 4 miliony 310 tisíc,“ upřesnil mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal. Jen v Přerově je přitom v 57 hernách na 415 hracích přístrojů.

Vyhlášku, která by omezila provozovatele automatů, nechystají ani v Hranicích. „Zatím se u nás nic takového nepřipravuje a omezení heren ani žádná strana nenavrhla,“ zmínil se mluvčí hranické radnice Petr Bakovský.

Podle jeho slov město využívá finanční prostředky z hracích automatů, které činily loni kolem šesti milionů korun, na zateplování budov mateřských škol. „V letošním roce jsme z těchto prostředků financovali třeba výměnu oken v mateřské školce Galašova,“ řekl mluvčí. Podle místostarosty Jiřího Šírka (ČSSD) v minulosti zastupitelé v Kojetíně o vzniku nové vyhlášky debatovali, k omezení provozu automatů ale nakonec nedošlo.

„Z těchto prostředků šla loni do rozpočtu částka 1 milion 68 tisíc korun. Peníze jsme použili na údržbu veřejných prostranství a výsadbu zeleně,“ řekl Šírek. Vyhlášku nechystají ani radní v Lipníku.

„Tendence, že by nějaký nový text vznikl, jsme alespoň nezaznamenali,“ potvrdila také mluvčí lipnické radnice Magdalena Gladišová. „Lipník nad Bečvou má obecně závaznou vyhlášku o výherních automatech z roku 2003, novelizována byla v roce 2006. Jde o obecně závaznou vyhlášku o místním poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj. Řeší ale jen poplatek, nikoliv umístění a další podrobnosti,“ řekla mluvčí.

V Lipníku je pět heren a několik restaurací se zvláštním režimem, ve kterých jsou 1 - 3 herní automaty nižší třídy. „Výtěžek za rok 2008 je 517 tisíc korun, poplatek podle obecně závazné vyhlášky je nyní 590 tisíc,“ doplnila mluvčí.