VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Komenskému by nevadil fotbal, ale zakazoval karty

Chcete, aby se vaše dítě každé ráno těšilo do školy? Pak ho někdy zaveďte do historických učeben z dob Komenského, éry Rakousko-Uherska, tatíčka Masaryka nebo socialismu, které jsou k vidění v Muzeu Komenského v Přerově.

4.9.2017
SDÍLEJ:

Návštěvníci Muzea Komenského v Přerově se mohou podívat do historických učeben - od Komenského až po období socialismu.Foto: Deník / Poláková-Uvírová Petra

Za běžné způsoby trestání žáků, jakými v té době bylo klečení na hrachu nebo výprask rákoskou, by dnešní učitel zřejmě skončil ve vazbě. A Školní řád? Ten připomíná spíše desatero přikázání.

Potemnělý interiér, dlouhé dřevěné lavice a svíce. Ocitáme se v učebně z éry učitele národů J. A. Komenského. Není to tak úplně nereálná situace - Komenský totiž nejprve studoval jako žák a později i učil v bratrské škole v Přerově.

„Do školy tehdy chodili jen chlapci. A i předměty byly v té době zcela odlišné - děti se učily zpěvu, psaní, čtení, náboženství a cizím jazykům,“ líčí průvodce muzea Jaroslav Chmelař. Děti se ale učivo biflovaly v němčině a latině.

„Učitel trestal děti za neposlušnost metličkou, ale Komenský to neuznával, takže ten, kdo zlobil, skončil většinou na hanbě - na takzvané „oslovské lavici“.

Psalo se na voskové destičky, a kdo uměl psát pěkně, tomu učitel vyrobil husí brko,“ dodává.

I na počátku 17. století si ale děti mohly normálně hrát. „Komenský uznával hru, která byla jakýmsi předchůdcem dnešního fotbalu. Zakazoval ale karty a kostky, protože to pro něj byl hazard,“ říká.

V období Rakousko-Uherska, tedy na přelomu 19. a 20. století, už do škol mohly i dívky, ale v budově se s chlapci nepotkaly - existovaly totiž dívčí a chlapecké školy.

Z chlapců učitelé vychovávali vzdělané dělníky, rolníky nebo továrníky, dívky zase získaly průpravu na péči o rodinu a domácnost. Tomu odpovídala i skladba předmětů, mezi nimiž nechyběla péče o nemocné, účetnictví, vyšívání, háčkování a jiné domácí práce.

„Když začala první světová válka, vyhlásil císař František Josef I., že budou dívky plést vojákům na frontu rukavice, čepice a šály,“ přibližuje nelehkou dobu Jaroslav Chmelař. Protože muži narukovali na frontu, školy se v té době zavíraly a staly se z nich lazarety nebo kasárna.

125 dívek v jedné třídě

„Pro dnešní učitele je možná šokující, že v jedné třídě tehdy mohlo být až osmdesát žáků. Na vesnicích dokonce i více. Například zakladatel muzea František Slaměník měl v Kroměříži v jedné třídě na 125 dívek,“ podotýká.

Doba přála přísným trestům a ten „nejpříjemnější“ byl asi ten, kdy dítě stálo celou vyučovací hodinu vedle lavice. Běžné bylo klečení, rákoska, ale i krákání za vlasy nebo pohlavek. Učitel si zkrátka vždycky nějaký trest našel. „Překvapivé je, že dnešním dětem, které přicházejí na prohlídku učeben, by klečení na hrachu vůbec nevadilo,“ diví se.

Charakteristickým předmětem té doby byla hodina krasopisu, což už je pro dnešní počítačovou generaci trochu problém. A kdo měl školy po krk, ten si mohl přímo ve třídě odplivnout. Beztrestně. V učebně bylo totiž i plivátko.

Počet žáků ve třídě se snížil na šedesát

„Škola jest místo posvátné. Na určeném místě si otřete obuv. Denně ji leštěte. Mimo školu se chovejte vzorně a mravně,“ uvádí se ve Školním řádu z dob tatíčka Masaryka. Obsahuje dvaadvacet bodů, tak trochu z říše snů.

Přestože si dnes první republiku mnozí idealizují, pro studenty a žáky to byla tvrdá doba. Rákoska už nebyla hlavním pomocníkem učitelům, zato se ctila pravidla. A to i mimo školu. Učitel mohl dohlédnout na chování žáka třeba i po vyučování a dát mu kázeňský trest třeba i za to, když se venku popral s kamarády.

„Ze dvaadvaceti pravidel, která žáci v té době dodržovali, jich jedenáct platilo ve škole a jedenáct mimo ni,“ upřesňuje Jaroslav Chmelař. Školáci si v té době vůbec nemohli moc vyskakovat. Výuka na jaře a v létě končila v poledne, protože mnozí pracovali na poli a starali se o hospodářství.

Žáci museli sedět ve vyučování rovně, s rukama za zády. Dbalo se i na slušné chování - nemohli mít opřené lokty o lavice tak, jako dnes - nebo na nich dokonce ležet. Učitel je „budil“ různým způsobem - třeba tak, že jim nalil vodu za krk. Oproti dřívější době se ale počet žáků ve třídě snížil na pěkných šedesát. Umožnil to zákon z roku 1919.

Soudružka učitelka

Zřejmě nejblíže realitě dneška je učebna z dob socialismu. Nástěnka s údernými hesly, na každé písmenko abecedy jedna básnička. Děti chodily na prvního máje do průvodu a říkaly paní učitelce „soudružko“.

Důležitá byla i ideologická průprava žáků. V rámci družby si třeba dopisovali s Voloďou a Natašou ze Sovětského svazu, které nikdy neviděli. Děti chodily do jiskřiček a do pionýra.

Tato doba měla ale i vtipné okamžiky - třeba nácvik poplachu, během něhož žáci vyběhli v plynových maskách před školu, a vydali se na dlouhý pochod. Na rukách měli igelitové sáčky, omotané gumičkami, a čekali na jaderný útok.

„Paradoxně ale, když v osmdesátých letech došlo k výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu, nikdo ze skříně plynové masky nevytahoval. Komunisté katastrofu zamlčeli,“ říká průvodce. Sovětský svaz byl ale i poté až do roku 1989 „náš vzor“. Takové bylo totiž heslo té doby.

Na procházku minulostí jsme s sebou vzali i žákyni čtvrté třídy Základní školy J. A. Komenského v Přerově Kristýnu Glosovu. Když jsme se jí zeptali, v jaké době by chtěla chodit do školy, odpověděla bez zaváhání.

„Ve třídě Masaryka bych se asi cítila nejlépe. Bylo to tam nejhezčí a úplně si představuji, jak bych tam seděla,“ svěřuje se.

Nevadil by jí dokonce ani krasopis. „Pěkné písmo se mi líbí, a i běžně pořád písmenka zkrášluji. Ráda skládám také básničky. Klečení na hrachu si ale nedokážu představit, i když by to možná někdo potřeboval,“ směje se.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

4.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Policie kontrolovala zaměstnance železnice

Únor 2016. Fronta před budovou RCO v Olomouci první den přijímání žádostí o kotlíkové dotace
21

Kotlíkové dotace spuštěny, kraj rozdá 124 milionů! Tentokrát bez front

Šest nejčastějších chyb při výběru toalety

Ačkoliv na toaletě strávíme dle průzkumů přibližně tři měsíce života, nevěnujeme jejímu výběru příliš pozornosti. Přitom se dá udělat mnoho chyb, kterých později litujeme. Přečtěte si 6 nejčastějších prohřešků, kterých se při výběru WC dopouštíme.

Nepropásněte ve středu v Deníku: prvňáčci ze ZŠ Struhlovsko v Hranicích

  Ojedinělý seriál Deníku Naši prvňáci pokračuje. 

Cenu města Přerova získají posmrtně i Jan Vignati a Jan Mikulík

Sedm osobností obdrží vpředvečer státního svátku prestižní Cenu města Přerova - Medaili Jana Amose Komenského.

Kriminalisté zadrželi muže, kšeftovali s marihuanou

Pěstování konopí setého se na Přerovsku v poslední době stává výhodným byznysem. Kriminalisté v těchto dnech obvinili pětatřicetiletého muže z Přerova, jenž zprostředkoval prodej marihuany, z nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení