Vy letos řídíte soutěž v celé republice, jak jste se k funkci dostal?

Je to psáno přímo v pravidlech soutěže. Starosta obce, která vyhraje celostátní kolo, což se Tučínu podařilo v roce 2009, se stává automaticky v následujícím roce předsedou celostátní hodnotitelské komise a o rok později pak i ředitelem soutěže.

Čekají na letošní soutěžící nějaké novinky?

Kromě klasických stuh – zlaté, modré, zelené, bílé a oranžové – to jsou letos i dvě nové kategorie. V Ceně naděje pro živý venkov oceníme obec, ve které to celkově nejvíce žije. Vyhlásili jsme i soutěž o Zlatou cihlu za nejlepší stavbu, ať už zrekonstruovanou nebo nově vystavěnou. Do těchto kategorií se ale jednotlivé obce museli přihlásit zvlášť.

Co všechno máte jako ředitel soutěže na starosti?

Musel jsem jmenovat předsedy hodnotitelských komisí v jednotlivých krajích. Samozřejmě pak musím objet všech třináct vítězů z jednotlivých krajů z celé republiky. Vše pak završíme společně se všemi členy komise a soutěžícími slavnostním vyhlášením výsledků, které se bude konat 10. září v Luhačovicích.

Jak probíhá hodnocení vesnic v praxi?

Nejprve se starostové obcí dozví termíny, kdy k nim přijedeme. Dopředu musí také připravit prezentaci podle daných kritérií. Tyto podklady si musíme s komisí nejdříve nastudovat, abychom o vesnici věděli, co možná nejvíce. Prakticky to pak vypadá tak, že my dorazíme a obyvatelé obce mají hodinu a půl na svou prezentaci. Kromě toho pak záleží na každém, jak a co ještě předvede.

V tom mají vesnice volnost?

V podstatě ano. Často se představují různé spolky, které v obci působí. Musím říct, že mnohdy vidíme s komisí moc pěkných vystoupení.

Takže je to pro vás i kulturní zážitek.

To určitě. Ale zase na druhou stranu je to dost náročné, a to nejen časově. Jsme celý den na cestách a člověk při prezentacích nemůže jen tak postávat. Po členech komise vyžaduji, aby se v každé obci maximálně soustředili a aby byli v rozhodování pečliví. Mnozí si myslí, že jsme jako na dovolené a jen tak si přejíždíme z vesnice do vesnice. Ale musíme být opravdu pozorní. Lidé si to zaslouží. Já sám vidím, jak moc jim na tom mnohdy záleží a jak se na příjezd poroty připravovali. Nemůžeme ošidit nikoho.

Proč by se měly obce do soutěže hlásit?

Když pominu zviditelnění a vlastní prezentaci, tak je to určitě i zábava. Obyvatelé vesnic tou soutěží žijí, to je na tom to krásné. Samozřejmě, že jsou tu i peníze. To bych ale považoval spíše za bonus a ne primární věc. Hlásit se do soutěže jen kvůli vidině zisku je nesmysl. To potom jde ve výsledku dost poznat.

Přerovský deník|Propagujte i svojí stránku