Odborníci, kteří pomáhají zadluženým lidem, právě před těmito nabídkami důrazně varují.

Na lep podvodníkům, kteří se chovali ochotně a úslužně jen do chvíle, než jim jejich nová klientka podepsala přijetí půjčky, sedla osmadvacetiletá paní Zdenka z obce na Hranicku.

„Zůstala jsem po rozvodu sama se svým synem a plat prodavačky mi na všechny výdaje nestačil,“ svěřila se Deníku se svým příběhem.

„Nejprve jsem si půjčovala od známých, ale ti se mi potom začali raději vyhýbat a tak mi nezbylo, než zkusit zavolat na číslo, které jsem našla na letáku ve schránce,“ uvedla.

Po čase však žena neměla z čeho půjčku splácet a její dluh začal narůstat. Nezbylo jí, než vyhlásit osobní bankrot.

Mezi lidmi, kteří si nechají půjčit od nedůvěryhodných společností, které moc nezajímají příjmy jejich klientů, patří paní Zdenka ještě mezi ty šťastnější. Většina lidí, kteří by v podobné situaci rádi vyhlásili osobní bankrot, na tuto možnost vůbec nedosáhne.

Vylepené inzeráty nabízející řešení tíživé situace patří podle odborníků mezi ty nejnebezpečnější.

„Určitě před tím důrazně varujeme. Podle našich průzkumů jsou tyto nabídky velmi rizikové,“ říká Andrea Běhálková, předsedkyně občanského sdružení SPES, které pomáhá zadluženým lidem a sídlí v Olomouci.

Také ona potvrzuje, že podobných inzerátů v poslední době stále přibývá.

„Souvisí to i s hospodářskou krizí a s tím, že banky zpřísnily podmínky pro půjčky. To dává velké pole působnosti malým, často regionálním společnostem, které ne vždy postupují férově,“ řekla Běhálková.

Mnohdy takové firmy záměrně využívají chudoby svých klientů.

„Vzniká tak trvale udržitelný dluh. Klient nemá na jeho zaplacení, může si díky svým nízkým příjmům dovolit splácet jen úroky z prodlení. Výsledkem je, že stále platí a jistina se mu nezmenšuje. Je tak k placení odkázán vlastně doživotně, pokud nezvýší svůj příjem a nebude si moci dovolit platit měsíčně o něco víc,“ popisuje nejčastější z nekalých praktik předsedkyně sdružení.

Místo úvěru jen platby za služby

Další strategií některých společností je zaměřit se na majetek klienta.

„Pak je vůbec nezajímají příjmy a to, zda má člověk z čeho splácet. Jdou po majetku,“ říká Běhálková.

Další fintou bývá smlouva, která se sice tváří jako úvěrová, ve skutečnosti firma ale peníze klientovi nepůjčí, jen mu zprostředkuje žádost o úvěr. Na ten zákazník výší příjmů ani nemusí dosáhnout, přesto už zprostředkovatelské firmě platí za služby.

Pouze tahat z lidí peníze mohou ale i firmy, které avizují, že s dluhy dokáží pomoci.

„Nabízejí oddlužení za peníze. Provedou finanční analýzu, která navíc často není ani moc přesná, a nezajímá je, zda klient vůbec splňuje podmínky oddlužení. Za své služby si účtují pět až dvacet tisíc korun,“ popisuje další nekalou strategii předsedkyně.

Ne každý pro oddlužení splňuje podmínky

Oddlužení neboli osobní bankrot se řídí zákonem, o jeho vyhlášení rozhoduje soud. Lidé z Přerova, kteří se ocitli v tíživé životní situaci kvůli dluhům, se mohou obrátit i na zdejší pobočku Člověka v tísni.

„Terénní pracovníci poskytují pomoc mimo jiné i při problémech se zadlužením. Najít řešení znamená v těchto případech dlouhodobou spolupráci s klientem,“ uvedla koordinátorka služeb pro Přerov Člověka v tísni Marcela Nosálová.

Pracovníci poradí například i s tím, kdy a jak vyhlásit osobní bankrot. Dlužník pak musí půjčku splácet po dobu pěti let, přičemž musí uhradit alespoň třetinu dluhu.

„Ne každý, kdo má o oddlužení zájem, pro něj splňuje podmínky dané insolvenčním zákonem. Je to rozhodně méně než polovina zájemců,“ podotkla Nosálová.

Že lidí s finančními problémy v regionu přibývá, v tom se shodují Člověk v tísni i sdružení SPES.

„Nemohu říct, že bychom měli více zájemců, protože kapacitu máme plnou stále. Je ale víc těch, které musíme právě z kapacitních důvodů odmítat,“ shrnula situaci Běhálková.

Pavla Kubištová, Kateřina Kapková