Místní lidé proti ní bojují již léta a krajský úřad jim dal nejprve za pravdu. Investor ale poté svůj plán pozměnil a nyní to vypadá, že nová varianta na ministerstvu životního prostředí projde.

Návrh na pískovnu u Věrovan podala firma obci už v roce 2008. Proti se zvedla velká vlna nevole, ve Věrovanech převážná většina lidí řekla v referendu pískovně jasné ne.

Také Citov nebo Brodek u Přerova, přes které by z pískovny jezdila těžká nákladní auta, se záměrem nesouhlasily. Obávají se také toho, jak by se nově vzniklé jezero v blízkostí obcí chovalo při povodních.

Odbor životního prostředí Olomouckého kraje žádost koncem roku 2008 smetl ze stolu.

Firma však svůj záměr přepracovala a vrátila pískovnu ve Věrovanech opět do hry.

„V pondělí se odehrála druhá etapa projednávání. Původní plán, který počítal přibližně se 110 hektary, firma pozměnila. Nyní jde zhruba o pětašedesát hektarů, převážně kvalitní zemědělské půdy,“ vysvětlil starosta Citova Jaromír Otáhal.

Krajští úředníci, kteří původní variantu kvůli špatnému vlivu na životní prostředí zamítli, jsou nyní bezmocní. Investor se totiž obrátil přímo na ministerstvo.

„My jsme při veřejném projednání plnili v podstatě jen roli hostitele. Rozhodnutí musí vydat do třiceti dnů Ministerstvo životního prostředí,“ sdělila vedoucí oddělení ochrany přírody na krajském úřadu Zuzana Ochmanová.

V Citově se pod novou petici proti pískovně podepsalo 255 lidí.

„Z celkových 420 voličů. Dá se říct, že proti jsou všichni, jen někteří, zejména starší občané, se nechtějí příliš angažovat,“ shrnul situaci Otáhal. Největším nebezpečím pro Citov by bylo zvýšení těžké dopravy. „Už tak jezdí hodně kamionů po trase přes Citov, Císařov a nadjezd v Dluhonicích,“ připomněl starosta.

Obavy z nákladních aut mají i v Brodku u Přerova.

„Máme zkušenosti s auty, která tudy převážejí desítky tisíc tun materiálu. Podjezd pod železniční tratí je už tak poškozený, že ho pravidelně zaplavuje voda. Těžká doprava, hlavně z pískovny v Tovačově, nám už teď projíždí kolem školy. Navýšení třeba o padesát vozů v obou směrech by bylo už naprosto neúnosné,“ řekl starosta Brodku Jan Beneš.

Šedesát procent půjde po železnici

Podle investora jsou takové obavy zbytečné.

„Podstatným bodem nově posuzovaného záměru je skutečnost, že zhruba šedesát procent vyrobeného štěrkopísku je zamýšleno převážet po železnici z nově vybudovaného překladiště v areálu firmy IDS Cargo v Brodku u Přerova.

Tím by byly podstatně sníženy průjezdy automobilů dotčenými obcemi Dub a Brodek,“ představil záměr zástupce firmy Pavel Josefus.

Obce se ale obávají, že je to jen strategický tah, jak chce společnost pouze zdánlivě vyhovět možným výtkám.

„Je možné, že to myslí vážně, ale pochybuji, že to již mají smluvně ošetřeno,“ vyjádřil své pochybnosti brodecký starosta.

Změní se proudění povodňové vody?

Také zástupci Citova se bojí, že od návrhu na přepravu po železnici firma po schválení plánu couvne, protože by se jí překládka z kamionů na nákladní vagony nevyplatila.

Nově vzniklé jezero by podle místních mohlo ovlivnit i stav vody v širokém okolí.

„Na obou stranách jsou řeky, je tu určitý stav, který se tím naruší. Pokles spodní vody může hodně ovlivnit flóru lužního lesa zvaného Hrubý les, který je významným krajinným prvkem a biocentrem v naší honitbě,“ řekl hospodář mysliveckého sdružení v Citově Oldřich Nezhyba.

Další obavy mají místní lidé z toho, jak by se nové jezero chovalo při povodních.

„Nepochybně by se změnilo proudění povodňové vody. Jak přesně, to se dá těžko předpokládat,“ doplnil Otáhal.

Zásah do lužního lesa

Podobné stanovisko sdílí i Česká inspekce životního prostředí, které vadí nejen ztráta zemědělské půdy.

„Dojde i k zásahu do lužního lesa a biokoridoru. Máme obavy, že se snížením hladiny minimálně o půl metru dojde k prosychání lesa, ke ztrátě dřevní hmoty,“ uvedl ředitel olomoucké pobočky tohoto úřadu Radek Pallós.

Připomínky k chystané pískovně mohli v pondělí přinést i úředníci z Přerova, který je pro tuto oblast obcí s rozšířenou působností. Ti se ale jednání nezúčastnili.

„Věrovany se nás prakticky netýkají. V úvahu zde připadá z negativních vlivů hluk, což je věc hygieny, a prašnost, což musí řešit buď obec, nebo potom až kraj,“ vysvětlil vedoucí odboru životního prostředí přerovského magistrátu Pavel Juliš.

Petra Opletalová, Pavla Kubištová