Na nedalekém poli projíždí vůz se speciálním ramenem, takzvaný Soller, který strhává chmel z konstrukcí a asi desetičlenná skupinka sbírá to, co stroj nepobere.

První brigádníci se na lipnické chmelnici objevili už před šestou hodinou ráno, začíná se sklízet.

„Je to mírně později, museli jsme se přizpůsobit odrůdové skladbě,“ přibližuje prokurista chmelnice Milan Rubeš. Zatímco jeden z druhů chmelu už by se mohl sklízet před pár dny, jiné teprve dozrávají. Datum zvolili tak, aby při sklízení nemuseli dělat pauzu.

V Lipníku se češe čtyřiadvacet hodin v kuse a brigádníci jsou rozdělení na dvě dvanáctihodino­vé směny.

„Dneska máme posílenou směnu, protože po páteční bouřce z minulého týdne nám spadlo asi půl hektaru chmele, musíme to sklízet jako první, aby se to mohlo co nejrychleji očesat,“ vysvětluje Rubeš.

O brigádu ne chmelnici mají podle Rubeše zájem především studenti. „Nevím, jestli se u nás lidem líbí, ale mám tady skupinky, které se sem vrací a jejich práce si vážím,“ říká.

Mezi brigádníky se objevují lidé z okolí, ale pracují tam třeba i studentky z Brna.

„Někdo má představu, že bude kytara a bude se juchat do rána. To se tady klidně může, ale nejdřív se musí udělat práce,“ vysvětluje Rubeš.

Každý rok věnec

Trh je podle může přesycený německým a čínským chmelem, protože se nijak nehlídá, a tak je těžké chmel prodat a pohybovat se mimo červená čísla.

Většina českých pivovarů je navíc v německém vlastnictví a český chmel se tak dostává stranou.

Podle odhadů by letošní úroda měla být větší než obvykle. „Máme vysoce postavenou laťku, protože se snažíme o co největší výnos, abychom neměli ztrátu. S nadúrodou tady počítáme každý rok.,“ přibližuje Rubeš.

Lipnickou chmelnici už muž řídí téměř dvacet let. „Jsem taková rarita,“ říká o sobě. Po každé sklizni si totiž na zeď věší chmelový věnec, první ve své pracovně připevnil na stěnu už v roce 1993.

„Letos ještě oddělám klobouk a pak už asi budu muset skončit, protože na další věnce nemám místo,“ směje se.

BARBORA HANOUSKOVÁ