Vystříhat, nalepit a vyřezat. Postup, který zná Stanislav Dostál z Přerova dokonale. Výrobě betlémů z překližky se totiž věnuje více než čtyřicet let.

„Začal jsem v roce 1970, kdy se nám narodila dvojčata dvě dcery. V té době bylo na trhu jen pár betlémů, které se mohly vystříhat nebo vyřezat. Lepil jsem je ještě na tvrdý karton," vzpomíná.

Prvním kouskem byl betlém české malířky a ilustrátorky Marie Fischerové Kvěchové. Jak říká Stanislav Dostál, tehdejší doba náboženské tematice příliš nepřála, vyřezaných betlémů měl asi deset od Josefa Lady, Mikoláše Alše až po slavné jesličky Josefa Weniga.

Výstava betlémů v kostele církve československé husické v Přerově

Výstava betlémů v kostele církve československé husické v Přerově. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

„Mezi betlémy byly i rarity. Třeba národní umělec Cyril Bouda, aby se režimu pomstil, tak nakreslil betlém, ve kterém spodobnil osoby pražského jara. V Josefovi se podle nosu dá poznat Alexander Dubček, Marií byla Marta Kubišová, Josef Smrkovský hraje na basu a pionýrka nese transparent s nápisem: Ať žije náš Ježíšek. Vyšlo to v časopise a než na to přišli cenzoři, tak to bylo mezi lidmi," prozrazuje.

Po roce 1989 se klima uvolnilo a betlémy začali tvořit další umělci, sbírka Stanislava Dostála s několika kousky se během čtvrtstoletí rozrostla na celé čtyři stovky, které dodnes vyřezává z překližky ruční pilkou. Dalších dvě stě betlémů, které vlastní, je rozkládacích.

Výstava betlémů v kostele církve československé husické v Přerově

Výstava betlémů v kostele církve československé husické v Přerově. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Za sebou má výstavy v Olomouckém kraji, ale také v Praze. Zatím poslední mu uspořádali v Církvi československé husitské v Přerově, kam se vešla zhruba třetina celé jeho sbírky. A ve sbírání pokračuje. Jako člen a místopředseda Klubu českých turistů procestoval Českou i Slovenskou republiku.

Je toho už 32 krabic od banánů

„Sháním betlémy, kde se dá. Kupuji nové, které vycházejí a objíždím výstavy a věřím, že dovezu další. Teď se chystám na tři dny do Prahy, stále sbírku doplňuji," přiznává devětašedesátiletý Stanislav Dostál. Všechny betlémy skladuje doma v třípokojovém bytě.

„Je toho už 32 krabic od banánů. Není to nic jednoduchého, mít je v paneláku. Celá sbírka mohla vzniknout jen díky bezměrné trpělivosti mé manželky," zdůrazňuje.

Drobným problémem se pro něj dnes stává pořízení překližky. „Je jí čím dál méně. Dělají bedýnky ze sololitu. Naštěstí je v Konici, kde mám chalupu, zainteresovaný zelinář, který mi je odkládá. Mám zásobu a dokud bude zdraví sloužit, budu je pořád vyřezávat," dodává.

Největší radost mu udělá, když jeho vystavené betlémy přispějí k vánoční atmosféře. I proto by si přál, aby jeho výstava měla krom příležitostných akcí své stálé místo, aby se s ní mohla seznámit široká veřejnost. „Záleží na prostoru a možnostech, pravdou je, že mi betlémy pořád přibývají," uzavírá.