Během záchranného archeologického výzkumu tak získali hmotné důkazy, které dokumentují životní úroveň a aktivity probíhající v okolí zámecké stavby v 16. a 17. století.

„Koncentrace movitých archeologických nálezů jsme zaznamenali především v předpolí mostu překlenujícího příkop dřevohostického zámku. Jedná se zejména o soubor zlomků renesančních a raně barokních komorových kachlů, který dosáhl počtu několika set kusů," přiblížil přerovský archeolog Zdeněk Schenk.

Bývalý hotel Strojař v Přerově
Strojař přestaví na byty pro seniory. Za 100 milionů

Mezi nálezy převažují kusy zeleně glazovaných čelních vyhřívacích stěn kachlů. Nalezeny byly také zlomky vícebarevně glazovaných kachlů.

Na některých je zachována část erbovního znamení v podobě lva patřícího rodu pánů ze Žerotína.

„Kachle pochází z kamen, kterými byly vytápěny jednotlivé místnosti zdejšího zámku, v době, kdy byly Dřevohostice v držení renesančních šlechticů, vzdělanců a politiků Karla Staršího ze Žerotína. Ten Dřevohostice vlastnil v letech 1590 až 1618," uvedl archeolog.

Krátce po odeznění třicetileté války nechal nový majitel Jan Kaltschmied z Eisenbergu provést ve zdevastovaném zámeckém areálu raně barokní stavební úpravy, v rámci kterých byly nově postaveny mimo jiné rozměrné okrouhlé bašty v nárožích původní hradby.

„Právě z této doby pochází několik zlomků vícebarevně glazovaných reliéfně zdobených kachlů. Na některých z nich se dokonce zachovala část erbovního znamení v podobě lva, nad kterým jsou umístěny iniciály IK. Kachle tak s velkou pravděpodobností pochází z luxusních kamen, jimiž nechal Jan Kaltschmied z Eisenbergu vybavit kolem poloviny 17. století obnovené interiéry zámku v Dřevohosticích," popsal Zdeněk Schenk.

Mince z období 16. až 19. století nalezli dělníci při kompletní opravě ulice Zámecká.

„V rámci výzkumu jsme zde provedli prospekci za pomoci detektoru kovů. Získali jsme tak zajímavou kolekci kovových předmětů. Jedná se o stříbrné mince, nejstarší ražby spadají do 16. a 17. století. Nejstarší z nich je jednostranný bílý peníz se lvem, ražený za vlády Ferdinanda I.," vysvětlil Zdeněk Schenk. 

Mezi nálezy byl také originál grešle ražené na sklonku vlády císaře Leopolda I.

Herna. Ilustrační foto.
Bouře kolem hazardu: herny můžou v Přerově na nová místa, nesmí být u škol

Za unikátní označují archeologové nález mosazného víčka krabičky obdélného tvaru se zachovanou reliéfní výzdobou, kterou tvoří renesanční motiv znázorňující postavu muže a ženy v dobovém oblečení stojící pod hvězdnou oblohou.

Muž se ženě dvoří a podává ji kytici. Mezi oběma postavami je kvetoucí keř.

„Jedná se o dobové symbolické vyznání lásky. Na bočních stranách předmětu jsou královské korunky, to by mohlo odkazovat na skutečnost, že znázorněné postavy představují královský pár. Zcela hypoteticky by se mohlo jednat o Ferdinanda I. Habsburského a jeho ženu Annu Jagellonskou," odhaduje Zdeněk Schenk.

Unikátní předmět byl nalezen v renesanční terénní vyrovnávce před vjezdem do zámku.