VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Co zbylo v Přerově po komunistech? I nahá žena se srpem

Přerov – Od komunistického puče, který 25. února 1948 tragicky změnil dějiny poválečného Československa, uplyne zítra třiašedesát let. Přestože jsou časy, kdy lidé povinně chodili do průvodů a jejich životy organizovala jediná strana, dávno pryč, v Přerově duch doby stále nevyčpěl.

24.2.2011 17
SDÍLEJ:

Po komunistech v Přerově zbyla spousta děl, která vystihují duch reálného socialismuFoto: DENÍK/Vojtěch Podušel

Socialismus tu připomínají nejen podivná betonová monstra matek, ale i plastika ženy se srpem v ruce a nebo socha svářeče ve Škodově ulici.

Gottwaldovo náměstí připomíná jen plastika

Kde se vzaly? A proč je dosud nikdo neodstranil? Názory obyčejných lidí i odborníků na tuto otázku se různí. S

tejně jako každé jiné dílo mají i reálně socialistické sochy své zastánce i odpůrce. Těch druhých je ale více.

Ředitel Státního okresního archivu v Henčlově Jiří Lapaček líčí, jak horliví byli komunističtí budovatelé v padesátých letech.

„Přerov měl své centrum vždy na náměstí T. G. Masaryka, v padesátých letech se ale začala budovat nová sídliště a vznikaly nové koncepce výstavby. Jedna z nich počítala i s vytvořením centra na nynějším náměstí Přerovského povstání,“ řekl Lapáček. Kdyby plány nezkrachovaly, mohl tu být v dnešní době klidně skanzen komunismu.

„Byla tendence soustředit sem významné budovy – například sídlo KSČ nebo Prior. Projekt se ale nakonec nerealizoval v takové podobě, v jaké byl navržen,“ vysvětlil Lapáček.

Mezi dominanty náměstí patřila socha Klementa Gottwalda, která byla po revoluci odstraněna. Co ale místo stále zdobí, je budovatelský reliéf z dílny Oldřicha Hradilíka u kina Hvězda. Kolem obnažené ženy se srpem v ruce denně proudí davy lidí.

Osadil sochu a emigroval

V Přerově je podobných skvostů více. Stejný autor zhotovil i skulpturu Mateřství, která je dodnes před Základní školou Svisle, nebo plastiku Mládí u školy na Kopaninách. Vyzdobena reliéfy dělníků je i bývalá armádní budova v Čechově ulici.

Na tvorbě děl, poplatných době, se přitom podíleli i významní umělci. Například olomoucký sochař Rudolf Doležal je autorem několika pomníků z éry socialistického realismu.

Jeden z nich dodnes „zkrášluje“ Škodovu ulici v Přerově.

Socha Svařeče, které se přezdívalo sv. Vavříček, vznikla v roce 1957 pro Přerovské strojírny. Jeden z ředitelů ji ale později daroval městu, a od té doby je natrvalo ve Škodovce. Zvláštní historii má i betonové monstrum u restaurace Haná.

Autorem je v cizině uznávaný sochař Ivan Teimer, který krátce po jeho osazení emigroval do zahraničí. Bolševikovi paradoxně nevadilo, že mu přímo pod nosem vyrostlo dílo zaprodance kapitalismu, a tak přežilo nejen tuhou normalizaci, ale i nástup nové éry.

Gottwald odpočívá v depozitáři

„Dnes už se nesetkáváme s tím, že by tato díla někomu vadila. Jiné to ale bylo těsně po revoluci. Z pamětní desky majoru Vránovi v Čechově ulici se tehdy musela odstranit hvězda a přetvořit na lipový list,“ popsala Miroslava Švástová z odboru životního prostředí města. Velký povyk byl i kolem sochy Klementa Gottwalda.

„Soše v roce 1989 někdo natřel ruce červenou barvou a nakonec byla zcela odstraněna,“ vzpomněla ředitelka přerovského kina Hvězda Alena Šišková. Ta si myslí, že by měly symboly totality z ulic nadobro zmizet. „Rozhodně bych je odstranila, ať už nám minulost nic nepřipomíná,“ ře­kla.

Socha Klementa Gottwalda podle pracovníků magistrátu nejprve „odpočívala“ v Újezdci. „Nebyla zničena, ale uložena v dřevěné bedně. Nyní je v depozitáři města,“ nastínila její osud Miroslava Švástová z odboru životního prostředí města. Snad si ji Přerov neschovává pro příští časy.

Dětem sochy nevadí, slouží jako průlezky

Samostatnou kapitolou jsou podivná monstra u základních škol. Děti, směřující do kroužků na DDM Atlas v Žižkově ulici, tak denně míjejí obří dílo od Vladimíra Navrátila. Ze sousoší, zpodobňujícího ženu s dítětem a vinnou révou, si udělaly netradiční herní prvek.

„Sama si toho nevšímám, když jdu kolem. Je to neudržované a děti po tom lozí, nebo se honí okolo. Nevnímají to jako umělecké dílo, ale jen jako prolézačku,“ poznamenala zástupkyně vedoucí DDM Atlas Eva Štěrbová.

To ale není všechno – před ZŠ Svisle je pro změnu monument s názvem Mateřství, hned naproti přes ulici pak poněkud abstraktní dílo s vysvětlujícím názvem Žena od předčasně zesnulého sochaře Oldřicha Peče.

Nejprve u elektrárenského mostu a později před učilištěm v ulici 9. května byl umístěn i „sourozenec“ proslulého Svařeče – socha s názvem Rodina od autora Rudolfa Doležela.

Skutečným skvostem je ale Pionýr a pionýrka před Základní školou U Tenisu. „Pochází nepochybně z roku 1975, kdy se otevírala škola, a v té době stála 120 tisíc korun,“ připomněl ředitel Petr Vojáček. Může dnešním dětem vadit pohled na pionýry? „Dnešní školáci sochu skoro nevnímají,“ tvrdí ředitel.

Čtyři procenta na umění

Za množství skulptur z doby komunismu vděčí Přerov mimo jiné i takzvanému čtyřprocentnímu zákonu.

„Ten určoval, že u státních staveb muselo jít jedno až čtyři procenta nákladů na umění,“ vysvětlil přerovský architekt Jan Horký. Sochy, které dnes stojí v zástavbě, u dálnic nebo škol, vznikly často právě kvůli tomuto požadavku.

Podle něj skulptury z dob totality na sídlištích nejčastěji zobrazovaly neutrální postavy a ne politiky, i když se najdou i výjimky. „Je to určitý obraz doby,“ uzavřel.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

24.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 17
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Načesat si ručně chmel pro speciální várku piva Zubr Grand z prvního chmele mohli v sobotu odpoledne zájemci z Přerova a okolí.
5

OBRAZEM: Česání chmele v Přerově

Dopravní nehoda s požárem na D1.
AKTUALIZOVÁNO
7

Nehoda na D1 zablokovala tah z Olomouce na Ostravu

Do pasáže zatéká, lidé mají obavu o bezpečnost

/FOTOGALERIE/ Velká pasáž byla ve třicátých letech minulého století chloubou Přerova, a kdo v ní měl obchod, mohl mluvit o štěstí. Někdejší výkladní skříň města dnes ale odpuzuje svým vzhledem.

Billboardy musí od silnic pryč, nepůjde to lehce

Už jen dva týdny zbývají do chvíle, kdy by z dálnic a silnic první třídy měly zmizet bill-boardy. Novela zákona o pozemních komunikacích určuje kolem důležitých cest ochranná pásma, v nichž nesmějí poutače stát a rozptylovat motoristy. V Olomouckém kraji je takových míst několik a krajský úřad se už nyní obává soudních tahanic o to, aby poutače z blízkosti silničních tahů zmizely.

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Archeologové našli v Předmostí kostry dětí, staré 3,5 tisíce let

Předmostí u Přerova, které kdysi proslavil nález hromadného hrobu lovců mamutů, vydává další svědectví o nepřetržitém osídlení tohoto místa. Archeologové, kteří nyní bádají na trase dálnice D1, našli v jedné z jam kostry dvou dětí ze starší doby bronzové. Další jáma ukrývala kostru mladého muže a ženy. Skelety, pochované v typické skrčené poloze, jsou staré zhruba tři a půl tisíce let.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení