O tom ve čtvrtek odpoledne diskutovali v Přerově zástupci Povodí Moravy, odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci a studenti Masarykovy univerzity v Brně.

Debata se uskutečnila v Korvínském domě na Horním náměstí.

Setkání se zúčastnil i hranický starosta Miroslav Wildner, který shrnul své zkušenosti z letošních povodní a nastínil cesty, jakými by se ochrana obcí před záplavami měla ubírat.

„Řeka si zaslouží posuzování od pramene až po soutok. Teplický poldr se ale musí budovat promyšleně, protože nás bude stát ročně pět až sedm milionů. Problémem je, co všechno do něj řeka přinese a co se v něm usadí,“ řekl starosta.

Ten je zároveň skeptický k tomu, že se lidé ze záplavových oblastí přestěhují jinam.

„Ti, kteří žijí v blízkosti řeky, ji nikdy neproklejí, protože když je klidná, dává zase spoustu dobrého. Například v Holandsku ale lidem jasně řeknou: ano, můžete si zde postavit dům, ale postavíte ho podle našeho,“ poznamenal.

Většina přítomných se shodla na tom, že ochránit obyvatele obcí na Přerovsku může pouze komplex více opatření. Speciální pozornost věnovali i Troubkám nad Bečvou.

„Znamenalo by to vytvoření ochranných hrází a valů. Tento záměr měl být realizován už v roce 1997 a v té době nebyl problém s výkupem pozemků – s prodejem nesouhlasili jen dva lidé. Vše ale vázlo na nedostatku financí,“ uvedla studentka Kamila Klemešová z Masarykovy univerzity v Brně, která se rozborem situace zabývala ve své práci.

Podle Miroslava Foltýna z Povodí Moravy je nutné dát řece prostor a důsledně chránit dosud nezastavěné plochy v záplavových územích.

„Dvě nejproblematičtější místa, která nelze ochránit ohrázováním, jsou v Teplicích nad Bečvou a Přerově,“ uvedl Foltýn.

Podle něj nemá smysl provádět další dílčí kroky do doby, než se postaví suchý poldr.

„Stále se ale čeká na to, jak jednání o suchém poldru dopadnou,“ uzavřel.