VYBERTE SI REGION

Přerov vybírá desítky nezaměstnaných na práci. Sociálka je ubohost, říká jeden

Přerov – Na chodbu před zasedací místností přerovského Úřadu práce se všichni ani nevměstnají. Někteří proto postávají na schodech nebo u výtahu. Matky samoživitelky, starší lidé, Romové, dlouhodobě nezaměstnaní, kteří přišli o práci z nejrůznějších důvodů. Když uspějí, mohou začít od dubna pracovat pro technické služby.

2.3.2016 1
SDÍLEJ:

Výběrové řízení pro dvě desítky dlouhodobě nezaměstnaných na práci v Technických službách města PřerovaFoto: DENÍK/Petra Poláková-Uvírová

Město uspořádalo spolu s Úřadem práce v Přerově a technickými službami další kolo výběrového řízení.

Oslovilo na sedm desítek dlouhodobě nezaměstnaných, z nichž vybere zhruba třicet lidí na úklid veřejných prostranství, ořezy keřů a další práce.Výběrové řízení pro dvě desítky dlouhodobě nezaměstnaných na práci v Technických službách města Přerova

Uchazeči, kteří přišli v úterý na výběrové řízení, mají jedno společné – sociální dávky už nestačí pokrýt náklady na jejich živobytí.

Jsou mezi nimi matky samoživitelky, Romové, ale i lidé, kteří přišli o práci po krachu firmy, v níž pracovali.

Debaty politiků radši už ani nesleduji, hořekuje Lenka

Takový osud potkal i Lenku Rusnákovou z Přerova, která se stará sama o desetiletou dceru.

„Čtrnáct let jsem pracovala v pekárně v Tovačově. Protože zkrachovala, neměla jsem se po mateřské kam vrátit," svěřila se žena, která je bez zaměstnání už sedm let. Měsíčně musí vystačit se šesti tisíci korunami – a to včetně alimentů.

„Doba je špatná. Jsem na hmotné nouzi, ale žádná sláva to není. Kdybych neměla rodiče, tak jsem ztracená. Debaty politiků v televizi už radši ani nesleduji. Všichni pomáhají uprchlíkům, ale kdo pomůže nám, obyčejným lidem?" ptala se.

Sedmapadesátiletý Dušan Mirga z Přerova přiznává, že mu peníze, které dostává od státu, nestačí.Výběrové řízení pro dvě desítky dlouhodobě nezaměstnaných na práci v Technických službách města Přerova

„Být na sociálce je ubohost, almužna. Práce může být, ale taky musí být zaplacená. Ne, že budu ještě žebrat. To se mi pak ani nevyplatí," vyjádřil svůj názor.

Práce venku se nebojím, říká Radmila

Nový impuls do života dal prý projekt Radmile Kučerové.

„Po povodních mi spadl dům, a od té doby jsem se na bydlení nezmohla. Jsem v ubytovně Na čáře v Kojetínské a musím vyžít s částkou 3 410 korun měsíčně. Nájem mi naštěstí platí stát," svěřila se žena.

„Práce venku se nebojím, v technických službách už jsem dělala. Každopádně by to pro mě znamenalo pravidelný příjem," dodala.

Dva termíny

Že mají dlouhodobě nezaměstnaní problém najít si uplatnění, připouští i ředitelka přerovského Úřadu práce Ilona Kapounová.

„Ze všech uchazečů tvoří lehce nad padesát procent ti, kteří jsou v naší evidenci déle jak pět měsíců," uvedla.

Podle ní se výběrové řízení koná tento týden ve dvou termínech. „Bylo vybráno celkem sedmdesát uchazečů. Rozdělili jsme je na dvě skupiny, první lidé přišli v úterý, další dorazí ve čtvrtek," řekla.

Musí chtít

Technické služby chtějí vybrat dvacet až třicet lidí, kteří by mohli začít už od dubna pracovat. Jaká jsou kritéria pro to, aby uspěli?

„Tím základním je, že budou chtít. Šikovnější z nich zaučíme na práci s jednoduššími stroji, jako křovinořezy, řetězovými pilami a podobně," vysvětlil jednatel Technických služeb města Přerova Bohumír Střelec.

Nové posily rozšíří řady dlouhodobě nezaměstnaných, kteří nastoupili už loni v říjnu. S některými z nich se ale technické služby rozloučí.

„Z původních dvanácti už jich máme jen deset, protože jsme dva propustili. Ženy se nám osvědčily a počítáme s nimi i nadále, ze šesti mužů ale zůstanou pouze dva," doplnil.

Přerovská radnice je s výsledky projektu spokojená.

„Práce je tvrdá řehole a je potřeba si na ni zvykat od nejútlejšího věku a udržet se v pracovním tempu. Jak z něj člověk vypadne, tak má problém," řekl radní a manažer prevence kriminality Jiří Kohout (SpP).

Město má, jak dodal, předjednané zakázky s Povodím Moravy.

„Ty lepší z nich budeme nasazovat na tyto práce a projdou rekvalifikací, protože budou provádět ořezy stromů a keřů. Ostatní nastoupí do základních pozic a musejí sami ukázat, jestli mají o práci zájem a chtějí profesně růst," uzavřel.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

2.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Starnawski: Když dosáhnete toho bodu, je to neskutečný pocit

Hranice, Krakow – Osmačtyřicetiletý polský potápěč Krzysztof Starnawski si v úterý sáhnul až na dno. Hranické propasti, ale i svých vlastních sil. Stálo to však za to. Sedmadvacáté září roku 2016 se zapíše do dějin jako den, kdy se zatopená jeskyně v Hranicích stala světovou.  

AKTUALIZOVÁNO
Krysztof Starnawski při hledání dna Hranické propasti

Potvrzeno: Hranická propast je nejhlubší na světě!

Hranice – Hranická propast je nyní oficiálně nejhlubší zatopenou jeskyní na planetě s naměřenou hloubkou 404 metrů. Dosavadní rekord držela italská propast se slanou vodou Pozzo del Merro nedaleko Říma s údajem 392 metrů.

Tragický fotbal i výkon, omlouval se kouč. Kozlovice prohrály s Pustou Polomí

Kozlovice – Jednoduché bylo hodnocení trenéra kozlovických fotbalistů Romana Matějky po nevydařeném domácím utkání s Pustou Polomí. „Hráli jsme příšerně, dá se to říct jednou větou," kroutil hlavou kouč. Jeho tým ve středečním dohrávaném 8. kole divize prohrál 0:1 s celkem ze spodních pater tabulky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies