Je tedy na rozhodnutí samotných obcí a starostů, jak budou sběr provádět, zda pomocí biokontejnerů, obecních komunitních kompostáren či sběrem bioodpadů přímo do biopopelnic u jednotlivých domácností.

Na finanční náklady, které jsou s provozem kontejnerů spojeny, upozorňuje Dagmar Kubzová, starostka obce Lazníčky.

„Myslím, že je nelogické, abychom platili drahý odvoz biokontejnerů z obce, kde není ani jeden bytový dům, který by neměl samostatnou zahradu," uvedla hlavní důvod.

„Sběr bioodpadu je určitě důležitý, sama jsem zastáncem třídění odpadů," řekla žena, která jako předsedkyně Dobrovolného svazku obcí Mikroregion Pobečví iniciovala rozdání kompostérů do domácností v několika obcích.

„Sama jsem viděla, že se třeba v Rakousku třídí odpad mnohem více než u nás. Jsme na vesnici a logika mi velí, že by si lidé měli odpad zkompostovat sami na místě, kde vzniká a následný kompost použít na své zahradě. Nedůležité není ani znečištění ovzduší z aut, která odvážejí biokontejnery," vysvětlila.

„Náklady na ně jsou vysoké – nicméně se musíme podle zákona podřídit a domluvit se s firmou na ceně, za kterou nám je bude svážet," doplnila s tím, že kontejnery už před dvěma lety v obci byly.

Lidé si rychle zvykli, nádoby byly plné

„Po rozdání kompostérů jsem je zrušila. Finance, které na ně padnou, se mohou použít jinak. Je pravda, že lidé si na ně rychle zvykli. Byly neustále plné," zmínila na druhou stranu.

Právě vyhláška ale podle ní nerozlišuje případy, kdy mají občané možnost kompostovat na svých zahradách.

„Je to správný zákon, jen mu vyčítám, že si bioodpad nemůžeme řešit po svém. Kdyby byly známy základní prvky zákona už dříve, mohli jsme na to myslet již při žádosti o kompostéry do domácností, které byly v rámci mikroregionu Pobečví rozdány v minulém roce z dotačního titulu ministerstva životního prostředí a tuto žádost případně rozšířit a spojit se v rámci komunitního kompostování s jinou obcí. Administrativní práce kolem programů životního prostředí není jednoduchá," doplnila.

Vyspělost národa se pozná podle péče o prostředí

I přes zbytečné finanční náklady, se sběrem a tříděním bioodpadů souhlasí.

„Vyspělost národa se pozná i podle toho, jak třídí odpad, jak se chová k životnímu prostředí, a jak o něm přemýšlí," dodala na závěr.

Povinnost třídit kov platí podle vyhlášky už od 1. ledna, u bioodpadu tato povinnost platí od 1. dubna do konce října.

Obce si mohou zvolit, jak bude sběrná síť vypadat.

Lidé mohou dávat bioodpad do hnědých popelnic, nebo svých kompostů anebo ho odnést do sběrného dvora.

V případě bioodpadu je možné i zpracování v bioplynových stanicích či komunitních kompostárnách.