„Nečekaný objev jsme učinili v polykulturní archeologické lokalitě, kterou badatelé odkryli už v polovině sedmdesátých let dvacátého století na místě nově založené chmelnice," přiblížil archeolog Muzea Komenského v Přerově Zdeněk Schenk.
Na počátku mladší doby kamenné bylo podle něj území dnešního Přerovska intenzivně osídleno prvními zemědělci, zastoupenými nositeli kultury s lineární keramikou. „Torzo neolitické plastiky z pálené hlíny, nalezené na povrchu ornice, ale na dobu svého znovuobjevení čekalo neuvěřitelných sedm tisíc let," podotkl.
Výška dochované části keramické plastiky je 76 milimetrů – předpokládaná hlava byla však v minulosti odlomena. V horní části torza trupu je na jedné straně patrný náznak vybíhající paže. Spodní část tvoří kuželovitě se rozšiřující podstava, přičemž nohy nejsou plasticky znázorněny.
Povrch je z jedné strany pokrytý nápadnými rytými ornamenty, které mohou naznačovat výzdobu oděvu, případně by mohlo jít o schematické znázornění částí lidského těla.
Z proplavené hlíny
Keramická plastika byla zhotovena z jemně proplavené hlíny, přičemž barva výpalu přechází od světle béžových odstínů po tmavě šedočernou.
„I když se dochovalo pouze torzo plastiky, patří tento nález ke zcela unikátním exemplářům, které byly do této doby nalezeny v České republice," doplnil také badatel Jan Mikulík.
V moravském a českém prostředí se objevují antropomorfní zobrazení na počátku neolitu relativně vzácně. Dosud nalezené plastiky z vypálené hlíny z dob prvních zemědělců působí v porovnání s předešlými skvostnými uměleckými díly lovců mladého paleolitu poněkud chudě.
Stejně jako v porovnání s následujícím obdobím mladého neolitu, kdy nastává v kultuře moravské malované keramiky doslova boom figurální plastiky.
Názory na funkci sošek v neolitu se mezi badateli různí.
„Jaký byl původní význam pro jejich tvůrce, patrně zůstane pro současníky jednadvacátého století otázkou, jejíž odpověď zůstala ukryta uvnitř neolitické mysli," poznamenal Zdeněk Schenk.
Ani v případě povrchového nálezu z Lipníku nelze přesně určit jeho skutečné využití.
„Je možné ho spojit s osídlením prvních zemědělců, kteří zakládali své osady na počátku neolitu, tedy v období 5500 – 5000 před naším letopočtem, v prostoru Bečevské části Moravské brány," míní.
Nález z Lipníku se svým tvarem vzdáleně podobá některým keramickým idolům kultury Vinča, kterou byla v období neolitu osídlena oblast dnešní jihovýchodní Evropy.
„Náš Lipenský idol se ovšem váže ke kultuře s lineární keramikou," doplnil. Poblíž plastiky byly nalezeny také další doklady, svědčící o bohaté minulosti této archeologické lokality. „Objevili jsme rovněž pazourkové nástroje a zlomenou část kamenného sekeromlatu," doplnila Kateřina Dlouhá, která se na výzkumu podílela.