„Nečekaný objev jsme učinili v polykulturní archeologické lokalitě, kterou badatelé odkryli už v polovině sedmdesátých let dvacátého století na místě nově založené chmelnice," přiblížil archeolog Muzea Komenského v Přerově Zdeněk Schenk.Archeologové našli v Lipníku unikátní plastiku z období neolitu.

Na počátku mladší doby kamenné bylo podle něj území dnešního Přerovska intenzivně osídleno prvními zemědělci, zastoupenými nositeli kultury s lineární keramikou. „Torzo neolitické plastiky z pálené hlíny, nalezené na povrchu ornice, ale na dobu svého znovuobjevení čekalo neuvěřitelných sedm tisíc let," podotkl.

Výška dochované části keramické plastiky je 76 milimetrů – předpokládaná hlava byla však v minulosti odlomena. V horní části torza trupu je na jedné straně patrný náznak vybíhající paže. Spodní část tvoří kuželovitě se rozšiřující podstava, přičemž nohy nejsou plasticky znázorněny.

Povrch je z jedné strany pokrytý nápadnými rytými ornamenty, které mohou naznačovat výzdobu oděvu, případně by mohlo jít o schematické znázornění částí lidského těla.

Z proplavené hlíny

Keramická plastika byla zhotovena z jemně proplavené hlíny, přičemž barva výpalu přechází od světle béžových odstínů po tmavě šedočernou.Archeologové našli v Lipníku unikátní plastiku z období neolitu.

„I když se dochovalo pouze torzo plastiky, patří tento nález ke zcela unikátním exemplářům, které byly do této doby nalezeny v České republice," doplnil také badatel Jan Mikulík.

V moravském a českém prostředí se objevují antropomorfní zobrazení na počátku neolitu relativně vzácně. Dosud nalezené plastiky z vypálené hlíny z dob prvních zemědělců působí v porovnání s předešlými skvostnými uměleckými díly lovců mladého paleolitu poněkud chudě.

Stejně jako v porovnání s následujícím obdobím mladého neolitu, kdy nastává v kultuře moravské malované keramiky doslova boom figurální plastiky.

Názory na funkci sošek v neolitu se mezi badateli různí.

„Jaký byl původní význam pro jejich tvůrce, patrně zůstane pro současníky jednadvacátého století otázkou, jejíž odpověď zůstala ukryta uvnitř neolitické mysli," poznamenal Zdeněk Schenk.

Ani v případě povrchového nálezu z Lipníku nelze přesně určit jeho skutečné využití.

„Je možné ho spojit s osídlením prvních zemědělců, kteří zakládali své osady na počátku neolitu, tedy v období 5500 – 5000 před naším letopočtem, v prostoru Bečevské části Moravské brány," míní.

Nález z Lipníku se svým tvarem vzdáleně podobá některým keramickým idolům kultury Vinča, kterou byla v období neolitu osídlena oblast dnešní jihovýchodní Evropy.

„Náš Lipenský idol se ovšem váže ke kultuře s lineární keramikou," doplnil. Poblíž plastiky byly nalezeny také další doklady, svědčící o bohaté minulosti této archeologické lokality. „Objevili jsme rovněž pazourkové nástroje a zlomenou část kamenného sekeromlatu," doplnila Kateřina Dlouhá, která se na výzkumu podílela.