Záchranný výzkum umožnily badatelům stavební práce na rekonstrukci kaple sv. Jiří, které v těchto dnech probíhají.

Prostor byl ale poprvé důkladně prohledán už v roce 1936, a to pod vedením člena kuratoria Městského muzea v Přerově Aloise Čápa, kněze a městského radního za lidovou stranu.

„Výzkum tehdy prováděl při úpravě podlah v interiéru kaple, přičemž došlo k odebrání středověkého souvrství až do hloubky dvou a půl metru pod úrovní podlahy. Vznikl tak umělý sklepní prostor, který někteří mylně označují jako kryptu," přiblížil přerovský archeolog Zdeněk Schenk.

Už během tohoto výzkumu byla objevena pískovcová románská hlavice z poloviny 12. století, která představuje nejstarší nalezený architektonický prvek na území města Přerova.

„Bývá spojována s prvním velkofarním kostelem, zmiňovaným ve známé listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdika z roku 1141. Je to pravděpodobně nejstarší písemná zmínka o Přerovu," doplnil.

Náhrobek dvouletého chlapce

Uběhlo dlouhých sedmdesát let, než se archeologové do sklepních prostor vypravili znovu. Pomohla tomu náhoda. Historička Zdeňka Molinová je upozornila na vstup, umístěný v podlaze pod harmoniem. Psal se rok 2008.

„Románskou hlavici jsme tehdy vyzvedli a upřesnili také stáří zdiva, odkrytého Aloisem Čápem. Jednalo se o zdivo suterénu měšťanského domu ze 14. století, jenž zanikl během velkého požáru Přerova v období husitských válek," zmínil Zdeněk Schenk.

Tento objev ale popřel původní dohady o stáří samotné kaple. Pro mnohé bylo překvapením, že byla postavena až na sklonku 15. století, tedy v období pozdního středověku, a nikoliv v 11. století, jak se dříve myslelo.

Archeologové se znovu vrátili „na místo činu" v polovině října a prozkoumávali i místa pod podlahou kaple, kde byly ve třicátých letech nalezeny kosterní ostatky.

„Byli zde pochováni významní lidé, mimo jiné i členové některých šlechtických rodů. Například v roce 1579 zde byl pohřben dvouletý syn Zdeňka Kavky z Říčan," upřesnil.

Jeho náhrobek byl dlouhá léta k vidění v úzké chodbičce za vstupním portálem – nyní ale bude v rámci stavebních prací přemístěn k západní obvodové zdi kostelíka, aby byl více vidět.

„Už při přemísťování ostatků ve třicátých letech byly nalezeny zlaté prsteny. Netušili jsme ale, že narazíme na jeden i teď," neskrývají svou radost badatelé.

Modlitba, nebo iniciály snoubenců?

Zlatý prstýnek objevili s pomocí detektoru kovu a pochází z některé hrobky, které byly před rokem 1936 pod podlahou kaple. Je drobný a vzhledem k rozměrům 19×17 milimetrů patřil buď ženě nebo mladé dívce.

Prsten je zdoben žlábky na obroučce a zajímavostí jsou i vyryté iniciály na vnitřním obvodu, které jsou pro badatele záhadou.

„Jsou zde písmena TCSN…GPBS. Otázkou je ale jejich interpretace. Mohou to být počáteční písmena nějakého jména, hypoteticky by to mohla být i zkratka modlitby nebo iniciály snoubenců. Zatím je to pro nás šifra, ale třeba se nám s pomocí historiků podaří najít původního majitele," doufá archeolog Zdeněk Schenk.