Minulý týden se jim podařilo odkrýt jednu kostru ve skrčené poloze, zlomky keramiky či prasečí kost.
V úterý se badatelům podařilo odkrýt i druhý skelet, který ležel pod kostrou, odkrytou archeology právě minulý týden.
Mimo kostrových hrobů z někdejšího opevněného sídliště badatelé odkryli také odpadní jámu.
„Do odpadní jámy naši předci vyhazovali to, co už nepotřebovali. Našli jsme zde pozůstatky keramických nádob, kostí a dokonce i kostí lovených zvířat. Také se nám podařilo odkrýt i kousek srnčího parohu v kumulaci rozbitých keramických nádob z doby bronzové,“ informovala Pavlína Kalábková, vedoucí sekce archeologie katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
„Obě kostry jsou ze starší doby bronzové - zhruba 1600 před naším letopočtem. S největší pravděpodobností se i v tomto případě jedná o dospělého muže, který leží na levém boku ve skrčené poloze. Ruce má před obličejem. Mnoho pravěkých pohřbů je v této poloze, symbolizuje to přirozenou polohu ve spánku. I u této kostry byly milodary. Jedná se o keramické nádoby, které byly vyplněny nějakou potravinou, kterou blíže určí rozbory, dále jsme nalezli velkou zvířecí kost, která mohla být masitou potravou,“ ukázala Pavlína Kalábková.
Drtičky obilí
Součástí hrobu byly také kostěné předměty – dláto a trubička. Nedílnou součástí hrobu byly také dva ploché kameny.
„Jednalo se o pracovní nástroj – drtilo se na nich obilí. Dneska bychom to přirovnali k prkénkům, na kterých klepeme doma maso,“ vysvětlila Pavlína Kalábková.
Před vyzvednutím se kostra zaměřila pomocí nivelačního přístroje, zakreslila a řádně vyfotila.
Nedaleko hrobu se badatelům podařilo nalézt bronzový artefakt.
„Je to nejstarší kus, který máme z této polohy, pochází ze stejné doby jako pohřebiště,“ uzavřela Pavlína Kalábková.