Archeologický výzkum, jenž nyní probíhá na trase dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem, je ve fázi, která může být pro obyvatele Předmostí obzvlášť zajímavá. Badatelé každý den vyzvedávají ze země artefakty, dokazující nepřetržité osídlení lokality.
„Nacházíme se v části sídliště ze starší doby bronzové, což je zhruba 1 600 let před naším letopočtem. Lidé si tu tehdy postavili sídliště i opevněné hradisko. Odkryli jsme na sedm desítek jam, které sloužily jako zásobárna obilí, pro uskladnění masa, ovoce a zeleniny,“ přiblížil archeolog Tomáš Zeman z Univerzity Palackého v Olomouci.
Unikátní jsou především nálezy koster v jamách. Nejedná se totiž o klasické pohřebiště. „Tito zemřelí u sebe nemají žádné milodary, takže je otázkou, z jakého důvodu byli pochováni mimo pohřebiště. Nebyli ale do jam pohozeni - těla jsou pochována pietně a ve skrčené poloze,“ popsal.
Jednou z hypotéz, proč byla těla uložena právě tímto způsobem, je, že k úmrtí jedinců došlo v zimě, a protože byla půda zmrzlá, nebylo možné vykopat hrob. „Jáma už neplnila svou funkci, a tak bylo jednodušší zemřelého pohřbít do ní,“ soudí archeolog.
Podle antropoložky Jany Šínové byla nalezena v první jámě kostra mladého muže ve věku do dvaceti let a spolu s ním zde byla i dospělá žena. „Ze třetího jedince se zachovala pouze pravá dolní končetina. Zda to byl muž, určí teprve laboratorní analýza,“ řekla. Těla byla pochována podle pohřebního ritu doby bronzové, tedy ve skrčené poloze na boku.
„U těchto dvou jedinců je zajímavé, že se mladík přetočil trupem na záda, zatímco žena je přetočená na břiše a má levé rameno spadlé před tělo. Kostry jsou zachovalé, takže antropologická analýza určí pohlaví, věk i výšku. Zatímco mladík má znaky nedospělého jedince, žena je dospělá,“ doplnila.
Zda se jednalo o příbuzné - například matku se synem nebo sourozence, může potvrdit jedině analýza DNA.
Pietně byly uloženy v jámě také dvě děti. „Jedno leží na pravém boku, druhé na levém. Ani tyto děti u sebe nemají milodary. Odhad je, že mohly mít kolem tří až čtyř let. Dětské kosti jsou ale daleko křehčí, takže je obtížnější hledat známky patologií,“ vysvětlila antropoložka. Podle ní jsou tyto kostry ve velmi zachovalém stavu.
Brusle na vyhlazování kůží i štěrchátko
Archeologové objevili také cenné artefakty, dokládající způsob života pravěkých lidí. „Odkryli jsme kuchyňskou keramiku jako hrnce a zásobnice, a pak také stolní servis - tedy drobné misky a nebo koflík s ouškem. Zajímavostí jsou i kostěné nástroje a raritou je keramické štěrchátko,“ doplnil archeolog Tomáš Zeman.
Badatelé narazili dokonce na brusli, která sloužila na vyhlazování kůží. „Našli jsme i dvě bronzové jehlice, které zdobily účes nebo spínaly oděv, a bronzový terčík,“ vyjmenoval dále.
Výzkum nyní probíhá v těsné blízkosti hradiska, o jehož existenci už archeologové věděli díky geofyzikálnímu průzkumu. V těchto dnech se jim podařilo zachytit část vnějšího příkopu opevnění. S detailním průzkumem se zde začne přibližně v září.
Nezodpovězená ale stále zůstává otázka, zda se podaří nalézt také artefakty z období paleolitu, dokládající život lovců mamutů. Badatelé jsou spíše skeptičtí.
„Nedostaneme se do takové hloubky, abychom na tyto vrstvy narazili. Pokud tu nějaké tábořiště lovců mamutů v minulosti bylo, zůstane zřejmě pod tělesem dálnice, a bude zachováno pro další generace,“ zhodnotil Tomáš Zeman. Archeologové budou v této lokalitě bádat zhruba rok „Neprozkoumaných míst je stále dost,“ uzavřel.