Alarm z trhu práce: Přerovsko je na tom s nezaměstnaností hůř než Jesenicko

Oproti červnu přibylo v červenci 98 nezaměstnaných, o jedno pracovní místo se v průměru uchází 14 zájemců.

Radostná situace nepanuje ani na Hranicku. Podle posledních informací je v evidenci místního úřadu práce stále přibližně dva tisíce lidí. V procentuálním přepočtu tak zaměstnání hledá pořád více než 11 procent ekonomicky aktivních obyvatel. „Trošku jsme očekávali, že počet nezaměstnaných uprostřed letní sezony klesne, ale v poslední době spíše stagnuje. Na Hranicku je evidováno přesně 1997 uchazečů o práci, takže se pohybujeme v rozmezí mezi 11,1 a 11,4 procenty," konstatoval ředitel hranického pracoviště Úřadu práce ČR Pavel Remeň.

Značná část z obyvatel, kteří jsou na „pracáku" registrovaní, však určitou pracovní činnost vykonává. Zaměstnavatel se s těmito lidmi domluvil na dohodě o provedení pracovní činnosti. „Takových osob tady máme kolem tři sta padesáti. Avšak kvůli nízké částce, kterou vydělají, je nemůžeme z evidence uchazečů vyřadit," vysvětlil Pavel Remeň. Úřad práce v Hranicích se navíc stále často potýká s osobami, které pracují nelegálně. „To je další velký problém," dodal.

Zdroj: ÚP ČR. Klikněte pro zvětšení.

V Přerově hledá práci na 3 437 lidí, což činí 11,5 procent. Ani v největším městě bývalého okresu nepřinesl vrchol léta zvýšení nabídky sezónních prací. „Struktura volných míst je stejná jako v předchozích dvou měsících," potvrdil analytik krajského Úřadu práce Jaroslav Mikšaník.

Ještě hůře je na tom například Kojetín s 11,9 procenty nezaměstnaných nebo Měrovice nad Hanou, kde je evidováno téměř 22 procent.

Hlavní příčinou nárůstu lidí bez práce je přitom těžké najít. A to i přes velký počet průmyslových firem v Přerově.

„Nejsou to žádná dramatická čísla, čili se nejedná o velké propouštění, ale spíše postupné. Vlivů je několik – odchod armády, investice do modernizace, čímž se snižují nároky na pracovní sílu," uvedl Jaroslav Mikšaník.

Zdroj: ÚP ČR

Absolventi středních škol tvoří také jednu ze skupin nezaměstnaných. Jejich počet by se měl podle odhadu Jaroslava Mikšaníka v září ještě zvýšit.

Dalším důvodem je i zvýšení podílu zaměstnanců se smlouvou na dobu určitou. Ty jim končí většinou koncem června nebo prosince. „Ve firmách, které toto praktikují, se projeví pokles zakázek přes prázdniny. Společnosti pak po uplynutí této doby lidem nabídnou další smlouvu," popsal dnešní praxi.

Nešvarem se také stává už zmíněná dohoda o provedení pracovní činnosti. Aby mohl být člověk veden na úřadu práce, měsíčně si může vydělat do poloviny minimálního platu – tedy ne více než 4 200 korun. Zaměstnavatel pak nemusí odvádět zdravotní a sociální pojištění. Tyto praktiky mohou vést i ke zneužívání.

„Docházka je v tomto případě vedena dvojitě, pro kontrolní úřad a reálně odpracované hodiny," dodal závěrem Jaroslav Mikšaník.