VYBRAT REGION
Zavřít mapu

ICT mění naše životy. Nejlepší esej soutěže středoškoláků

Olomoucký kraj - Druhý ročník esejistické soutěže pro studenty středních škol s názvem „V Olomouckém kraji jsem doma. A vždycky budu!" pořádala Moravská vysoká škola Olomouc (MVŠO), garantem soutěže je sdružení OK4Inovace a jedním z partnerů byl regionální Deník.

21.4.2013
SDÍLEJ:

Vítězové kategorie ICT mění naše životy, Matěj Vetešník, Marcel Špaček, Erik Mikeska z Gymnázua ČAjkovského v OlomouciFoto: DENÍK/Veronika Kolesárová

Záštitu nad soutěží převzal hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil.

Esejistická soutěž byla určena pro týmy studentů středních škol v Olomouckém kraji, které zpracovávaly eseje na jedno ze čtyř soutěžních témat.

Zde najdete vítězný esej třetí kategorie „ICT mění naše životy ", kterou vyhrál tým ve složení Matěj Vetešník, Marcel Špaček, Erik Mikeska z Gymnázia Čajkovského v Olomouci.

PŘEHLED VÍTĚZŮ JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ najdete ZDE

OK2YOU

ICT mění naše životy

Již řadu let jsou informační technologie běžnou součástí života lidí. Existuje již jen malá část populace, která nemá s prací s počítačovou technikou ve všech jejích možných podobách vůbec žádné zkušenosti. Již od předškolního věku se malým dětem vštěpují základní dovednosti práce s moderními technologiemi, stejně jako si mnozí starší lidé dodělávají vzdělání v oblasti IT.

Technologie jako osobní počítače s operační pamětí v řádech gigabajtů či chytré mobilní telefony byly ještě před krátkou dobou pouze utopickými vizemi několika málo počítačových odborníků. Masivní expanze osobních počítačů do domácností v průběhu 90. let však způsobil, že si dnes život bez informačních technologií jednoduše nelze představit.

Tak, jako byla devadesátá léta obdobím počítačového boomu, je časová etapa od roku 2000 zcela jasným symbolem zdokonalování a "polidšťování" počítačové techniky. Asi nejlépe lze evoluci informačních a komunikačních technologií vidět na internetu. Zatímco dříve byl internet velmi statický, se silně omezenými možnostmi komunikace s pasivními uživateli - "konzumenty" webu, s příchodem webu 2.0 se internetová síť stává velice efektivním prostředkem komunikace nejen mezi autory webových stránek, ale zejména mezi uživateli samotnými. Navíc hranice mezi autory webů a pasivními uživateli se stále ztenčuje až do té míry, kdy jsou (zejména díky sociálním sítím) sami uživatelé webových stránek spoluautory internetového obsahu. Kvalita pokrytí a rychlosti se velmi zlepšila a umožňuje být na síti velmi často, ne - li téměř vždy a všude. Pokud se moderní technologie tak snadno a rychle rozvinuly, nabízí se otázka, jak moc, ať už přímo či nepřímo, ovlivnily člověka jako celek a jak velký potenciál lze ještě od informačních technologií očekávat.

Zřejmě nikdy v dějinách lidstva neexistovala tak převratná změna v myšlení a způsobu vykonávání práce, jako dnes. Před pěti, deseti lety bylo majitelů počítačů a mobilních telefonů sice již slušné množství, ale zdaleka ne každý si mohl dovolit drahé a mnohdy nestabilní připojení, nejčastěji realizované pomocí telefonního modemu. Přibližně od roku 2005 se i mezi českými uživateli rozšiřuje bezdrátové připojení k internetu. Je levné, spolehlivé a dostatečně rychlé. Brzy dochází k ve světě dost neobvyklé situaci, kdy téměř třetina Čechů používá bezdrátové připojení. Domácí Wi-Fi pomalu tlačí ADSL do propadliště dějin, neboť telefonní linka brzy dosáhne maximální možné hranice rychlosti přenosu dat a nebude možné tuto hodnotu nijak zvyšovat. Bohužel, ani bezdrátové připojení není ideální a kolísavost kvality poskytovatelů kazí jinak velmi pěkné umístění České republiky v průměrné rychlosti připojení. Podle společnosti Akamai byla v Česku rychlost v prvním čtvrtletí minulého roku 6,7 Mb za sekundu, čímž jsme se octli na osmém místě ve světě (Krčmář, 2012). Postupná náhrada telefonních linek optickými kabely snad bude číslo zvyšovat i v tomto roce.

V tak počítačům přejících podmínkách je velmi zajímavé sledovat, jak rychle si lidé napříč generacemi na práci s ICT ve všech možných podobách zvykají. Jsou počítače stále ještě doménou jen mladých generací? S rozšířením počítačů, chytrých telefonů a internetu získávají dovednosti pro práci s informačními technologiemi i starší generace, jež virtuální svět dosud víceméně přehlížel. Získal si tedy již dostatečně velkou základnu uživatelů, aby pronikl naplno do běžného života většiny českého obyvatelstva? Snad. Jisté je, že se bez internetu a počítačů nedá obejít ani při komunikaci se státními úřady, většinou vysokých škol, bankami atd. Ani Olomoucký kraj není žádnou výjimkou.

K 7. březnu 2013 lze na Google AdWords zjistit, že za poslední měsíc vyhledalo pojem "olomouc" okolo 673 000 uživatelů, "haná" asi 135 000 a dále např. "jeseníky" asi 60 500. Z toho lze usoudit, že poměrně velký počet lidí se zajímá o věci týkající se Olomouckého kraje. Kam jsou tito uživatelé zajímající se o náš kraj přesměrováni? Většinou na velké množství webových stránek s tematikou dění v regionu, jež však vždy pokrývají pouze určitou oblast zájmu lidí. Jsou dost specializované a navzájem propojené nanejvýš bannery či odkazy, což v roce 2013 není rozhodně nijak moderní a dechberoucí technické řešení (viz obr. č. 1).

Uveďme si drobný příklad, jenž každodenní situaci přiblíží: Moravan, pan XY, zajímající se zároveň o dění v kraji, o informace z krajského úřadu a ještě např. hledající pneuservisy v okolí Šumperku je nucen postupně navštívit (nebo vyhledat na Googlu, nezná - li přesné URL) stránky olomoucky.denik.cz, kr-olomoucky.cz a v poslední řadě přejít na firmy.cz, kde jej bude čekat další kolo vyhledávání. Sečteno, podtrženo, i při snaze najít pouze několik webových stránek souvisejících s Olomouckým krajem, je třeba vynaložit zbytečně mnoho úsilí, než najdeme vše, co je třeba. A situace není lepší ani na velkých sociálních sítích. Na Facebooku lze nalézt stránky o Olomouckém kraji, informačním centru v Olomouci a další podobné, ale zřejmě ani zde neexistuje místo, kde by vše bylo obsaženo souhrnně. K vyřešení problému rozdrobenosti webového obsahu pojednávajícím o Olomouckém kraji se nabízejí dvě alternativy:
Lze vytvořit webové stránky sloužící jako rozcestník mezi weby z našeho kraje. Tato varianta je relativně snadno uskutečnitelná a levná. Neřeší ale pomalu stárnoucí systém klasických statických HTML webů, jejichž koncepce je v éře webu 2.0 zastaralá a nenabízí ani programátorům, ani uživatelům velký prostor pro kreativitu obsahu a již vůbec není z dnešního pohledu přívětivá k lidem odmítajícím být pouze pasivními "konzumenty".

Lepším řešením by mohlo být vytvoření malé regionální sociální sítě (nazvěme si ji pracovně třeba Krolomo - "Kraj olomoucký online"). Tato síť by měla být především jednoduchá, účelná, ale také uživatelsky přívětivá a líbivá. Krolomo by mohlo poskytovat několik typů vzájemně propojených funkcí, tzv. "pater", která by byla na první pohled jasně odlišená např. barevnými štítky u každého příspěvku, plnícími úlohu jakýchsi kategorií, díky nimž by mohl uživatel filtrovat jím požadované informace. Všechna patra by byla rozčleněna na dílčí články a příspěvky zobrazované uživateli v podobě "dlaždic", podobně jako Start ve Windows 8. Sociální síť založená na podobném principu jako osmičkový Start je nejrychlejším řešením procházení většího množství stránek a článků, zejména pak na přístrojích s dotykovými displeji, jejichž rozšíření mezi lidmi bude v příštích letech probíhat zřejmě i nadále na úkor obyčejných displejů a obrazovek. Uvažujme, jak by byla jednotlivá patra rozčleněna:
V prvním typu patra by každá dlaždice sloužila jako reprezentativní ministránka určité firmy, jakýsi krátký medailonek společnosti, obsahující adresu (lze uvažovat o propojení s online mapami a GPS navigací) a odkaz na webové stránky firmy. Pokud by měla daná společnost zájem, bylo by možné dlaždici rozšířit a vytvořit z ní regulérní stránky pro propagaci. Tato varianta by však byla placená, čímž by se alespoň částečně hradily výdaje na provoz a správu stránek.

Ve druhém patře by každá dlaždice příslušela jedné obci či městské části. Druhé patro by bylo editováno oficiálními institucemi Krajského úřadu a obcí - zde by tedy uživatel našel informace jako zasedání městských zastupitelstev, vyhlášky, adresy institucí (úřady práce, finanční úřady, katastrální úřady aj.).

Třetí patro by obsahovalo dlaždice regionálních médií a tisku fungující na principu krátkých zpráv s linkem na celý článek na webových stránkách periodik. Opět by platilo stejné pravidlo jako u prvního patra, tedy funkce dlaždice by se odvíjela podle toho, zda by redakce zpráv využívala bezplatnou verzi sloužící v podstatě pouze ke stručnému popisu zprávy a odkazu, nebo by mohla obsahovat i delší článek, obrázky či video u placením rozšířených dlaždic. Uživatel by tak získal úplný přehled o dění v kraji, navíc by bylo možné, aby si pomocí klíčových slov vyfiltroval pouze zprávy z oblasti, o kterou se zajímá.
Čtvrtým patrem by byly dlaždice obsahující informace pro turisty a návštěvníky kraje. Každá turisticky atraktivní oblast by měla svoji dlaždici spravovanou obcí, pod níž toto místo spadá (případně autory již existujících stránek pro turisty - dobrovolníky apod.).

Z dosavadního popisu se může zdát, že by Krolomo nebylo žádnou sociální sítí, pouze rozcestníkem, i když možná v líbivější grafické podobě. Je však třeba zmínit ještě páté patro, pro uživatele asi nejdůležitější. V něm by byla každá dlaždice osobním profilem jednotlivého uživatele, který by do ní mohl psát krátké zprávy a komunikovat s ostatními lidmi na Krolomo přispíváním na jejich dlaždice. Každá dlaždice pátého patra by tedy byla minimalistickou zdí a zároveň profilem osoby používající Krolomo. Na zeď by bylo možné umisťovat i odkazy oblíbených dlaždic ze všech pěti pater.

Díky vzájemnému propojení pater příspěvky uživatelů by se celá síť stala efektivním nástrojem k snadnému, rychlému a přehlednému získávání přehledu o veškeré aktivitě v Olomouckém kraji (viz obr. č. 2) Stačilo by ale Krolomo ve výše popsané podobě k uspokojení potřeb uživatelů? Zřejmě by bylo dobré dlaždice propojit i lajkováním a doporučováním i s giganty jako Facebook, Twitter nebo Google+. Přesto je očekávatelné, že by regionální sociální síť byla zpočátku pouze stránkou s relativně malým okruhem uživatelů a přispívatelů. V jistém smyslu však lze chápat tuto specifičnost jako klad. Mnoho Moravanů si stále více uvědomuje jedinečnost svého kraje a pociťuje cosi jako "moravské národní obrození". Fakt, že by mohla vzniknout na internetu síť zastřešující dění v Olomouckém kraji a poskytující i prostor pro svobodné vyjádření jednotlivců, by proto určitě uvítalo velké procento moravských patriotů, kteří by postupně dokázali přilákat na síť i váhavější uživatele, což už je pouze krůček od vzniku velké komunity vzájemně se podílející na rozvoji Olomouckého kraje a spokojenosti obyvatel jak ve virtuálním, tak i v reálném světě.

Neotřelý a moderní způsob komunikace na internetu by mohl obrátit k našemu kraji pozornost zbytku republiky v pozitivním slova smyslu. Bylo by možno přilákat do oblasti vyšší procento turistů, investorů, studentů a zvýšit i zájem o Olomoucký kraj v médiích. Vždy je však třeba stát nohama pevně na zemi a nenahlížet na problematiku jen z jednoho, ryze pozitivního a idealistického úhlu pohledu. Zřejmě by bylo bláhové se domnívat, že problém rozdrobenosti stávajícího systému místních webových stránek by šel vyřešit vznikem sociální sítě jako mávnutím kouzelného proutku. Naopak, lze předpokládat již zmíněný počáteční malý zájem veřejnosti a pouze pozvolný růst počtu uživatelů. Samozřejmě též existuje možnost neúspěchu projektu kvůli neochotě používat jiné, než již zavedené sociální sítě. Nelze ovšem zapomínat na výše zmíněnou roli moravského patriotismu a tedy i dost velké šance virálního a spontánního rozšíření povědomí o Krolomu i bez nutnosti velkých investic do reklam a propagačních akcí. Vše by záleželo jen a jen na tom, jak rychle by dokázaly stránky oslovit online prostředí a poté zaujmout místo v každodenním životě obyvatelstva kraje a alespoň částečně zlepšit život v něm.

Erik Mikeska, Marcel Špaček, Matěj Vetešník
třída 8.E (2012/2013) Gymnázia Olomouc, Čajkovského ul.

Autor: Redakce

21.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vyšetření znamének. Ilustrační foto

V Přerově bezplatné vyšetří mateřská znaménka. Bez objednání

Fotbalisté Přerova (v bílém) proti Valašskému Meziříčí.
24

Viktorka ukradla body lídrovi z Valašského Meziříčí

Chtěl bych si zahrát nejvyšší německou soutěž, říká Jakub Svoboda

ROZHOVOR / Jeden z nejvýraznějších přerovských odchovanců posledních let od uplynulé sezony tak trošku zmizel z očí české hokejové veřejnosti. Bývalý reprezentant, kdysi opora brněnské Komety a naposledy Karlových Varů Jakub Svoboda strávil svůj první rok v Německu.

Právě jsme se narodili. Mrkněte se na nás

HLASUJTE V ANKETĚ / Díky vstřícnosti přerovské, olomoucké, novojičínské a meziříčské porodnice vám přinášíme fotky nejmladších obyvatel Přerovska, Hranicka a Lipnicka. Každý týden náš fotograf objíždí spolupracující porodnice a fotí nově narozená miminka.

AUTOMIX.CZ

Jak se nespálit při koupi ojetiny II.: Jsme u auta. Na co si dát pozor?

V minulém dílu článku o nákupu ojetiny jsme si probrali, čím se řídit při počátečním výběru auta a jak se připravit na jeho nákup. Nyní se dostáváme do bodu, kdy jsme u vybraného vozu. Na co si dát pozor? A co všechno byste měli zkontrolovat?

Přerovské děti míří k zápisům. Poslední silný ročník

Nakreslit obrázek, umět vzít do ruky tužku či zarecitovat básničku. Učitelé při zápisech do prvních tříd zkoušejí hlavně zralost dětí a to, jak si poradí s běžnými úkoly.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies