Co je nejčastější příčinou požárů v jarních měsících?

Zvýšené riziko typicky jarních požárů způsobuje neopatrnost při spalování odpadů na zahrádkách nebo v lesích. Varujeme zejména před tradičním nešvarem, kterým je vypalování staré trávy, což je činnost nebezpečná a ze zákona zakázaná. Bohužel se s ní setkáváme každý rok. Alarmující je i statistika. Jen za posledních šestnáct let zavinily požáry, způsobené neopatrností při zakládání ohňů a vypalování trávy v Olomouckém kraji úmrtí čtyř osob. Teplé počasí láká zahrádkáře také k pálení biologického odpadu, tedy listí, větví nebo klestí. I tyto práce pro hasiče znamenají zvýšený počet zbytečných výjezdů, protože občané pálení klestí a odpadů nenahlásí. Málokdo si bohužel uvědomuje, že tyto aktivity přímo ohrožují lidské životy. I zdánlivě tak bezpečná činnost, jako je spalování shrabaných porostů, může mít neblahé následky. Oheň se v otevřeném prostoru může snadno vymknout kontrole, například při silném větru, a způsobit nejen ohrožení života a škody na majetku, ale také závažné ekologické následky, třeba v podobě ztráty části lesa či úhynu živočichů. Stačí jen neopatrnost, trocha nepozornosti nebo panika.

Hrozí nezodpovědným majitelům sankce za porušení zákona?

Vypalování porostů je podle zákona o požární ochraně striktně zakázáno. V případě porušení zákazu hrozí fyzické osobě pokuta až ve výši 25 tisíc korun, právnické osobě a podnikající fyzické osobě pak můžou hasiči udělit pokutu až do výše 500 tisíc. Občané by se také měli seznámit se závaznými vyhláškami obcí, které mnohdy upravují i způsob pálení odpadů na volném prostranství – a někdy je dokonce zakazují. Pálení není jediný způsob, jak se zbavit biologického odpadu – je možné ho zkompostovat, odložit ve speciálních kontejnerech nebo sběrných dvorech.

Jakými pravidly by se měli lidé řídit?

Zákon o požární ochraně hovoří jasně: fyzické osoby, ale také právnické či podnikající fyzické osoby jsou při spalování hořlavých látek na volném prostranství povinny učinit odpovídající opatření proti vzniku a šíření požáru. Jinak řečeno, zabezpečit vše tak, aby se spalování nevymklo kontrole a nevznikl z něj požár. Navíc právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny každé spalování hořlavých látek na volném prostranství, včetně přijatých protipožárních opatření, předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje. Také spalování hořlavých látek na volném prostranství, například listí nebo shrabané trávy na zahrádce či klestí, je zejména při pálení většího množství materiálu, vhodné předem ohlásit Hasičskému záchrannému sboru Olomouckého kraje. Pokyny platí stejné jako pro podnikatele. Lidé mnohdy bohužel pálení nahlásit zapomínají, nebo uvedou v hlášení nesprávné údaje, a hasiči pak zbytečně vyjíždějí k domnělým požárům. Občané tak můžou učinit telefonicky, e-mailem nebo vyplněním formuláře na webu HZS Olomouckého kraje.

Co všechno musejí do hlášení uvést?

V ohlášení je nutné uvést datum, místo pálení a osobu, která za pálení odpovídá a kontakt na ni, nejčastěji mobilní telefon.

Při náhlém zhoršení počasí, třeba silném větru, je nutné pálení přerušit a oheň uhasit. Místo pro pálení je nutné izolovat pruhem, širokým nejméně metr, kde budou odstraněny hořlavé materiály až na minerální půdu. Je nutné ho zabezpečit dostatečným množstvím hasebních látek a opustit ho je možné až po úplném uhašení ohně. Navíc je nutné místo po dobu pěti dní nebo do vydatného deště pravidelně kontrolovat. Příjezdové cesty nesmějí být zataraseny a pálení se může provádět pouze v bezpečné vzdálenosti od objektů. Plošné vypalování porostů je zakázáno.