Kamile, s Prostějovem jste i přes velkou marodku dokráčeli až do finále. Na zlato jste sice nedosáhli, přesto se dá hovořit o úspěchu, souhlasíte?

Určitě, po všech problémech a nejistotě, jestli bude prostějovský klub vůbec existovat nebo se někde stěhovat, by myšlence účasti ve finále nikdo z nás nevěřil. Už z tohohle pohledu to byla opravdu velmi úspěšná sezona.

Váš tým decimovala zranění, a tak finálová série ani nemohla být vyrovnanější. Podepsaly se problémy a velká marodka na psychickém rozpoložení týmu?

Spíš zklamání. Jak jsme postoupili přes Ostravu, tak jsme hráli jen v šesti lidech. Pak nám vypadl další hráč při finále. Pokud bychom hráli alespoň v sedmi či osmi hráčích, tak věřím tomu, že bychom Nymburku potrápili.V samotné sérii nám vzhledem k tomu, že jsme nemohli ani pořádně střídat rychle ubývaly síly. Navíc Nymburští byli po svém hladkém postupu 3:0 na zápasy odpočatí. Věděli jsme, že při aktuálním stavu a počtu hráčů je účast ve finále naší konečnou. Sérii jsme chtěli hlavně důstojně odehrát a hlavně se už nezranit.

CELÝ ROZHOVOR NALEZNETE V PÁTEČNÍM VYDÁNÍ NOVÉHO PŘEROVSKA