VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Život Hanáků zvěčnila ve svých obrazech, k vidění jsou nyní v Kojetíně

Kojetín – Malířka Hané – tak se jmenuje nová výstava v Kojetíně, která vznikla u příležitosti 80. výročí úmrtí kojetínské umělkyně Marie Gardavské. Vernisáže se v pátek 11. srpna v galerii Vzdělávacího a informačního centra zúčastnily desítky lidí.

15.8.2017
SDÍLEJ:

Malířka Hané – tak se jmenuje nová výstava v Kojetíně, která vznikla u příležitosti 80. výročí úmrtí kojetínské umělkyně Marie Gardavské. Vernisáže se v pátek 11. srpna, v galerii Vzdělávacího a informačního centra, zúčastnily desítky lidí.Foto: Deník / Krybusová Zuzana

„Marie Gardavská má pro Kojetín nemalý význam, protože v době, kdy upadal zájem o kroje, to byla právě ona, kdo se zasloužil o jejich uchování alespoň ve svých dílech,“ zahájila ve své řeči výstavu ředitelka Městského kulturního střediska Hana Svačinová.

„Kojetská malířka“ se narodila 14. března 1871 ve Vyškovské ulici v Kojetíně. „Vzešla ze selského rodu, který zde hospodařil už od nepaměti. Rodiče si představovali, že mladá Marie dovede na grunt ženicha, s nímž bude hospodařit na statcích svých předků. V té době vlastně ani nic jiného nepřipadalo v úvahu,“ řekl návštěvníkům kojetínský muzejník, etnograf a kurátor výstavy Milan Zahradník.

Její srdce ale spíše než k poli tíhlo ke štětci.

„V devatenácti letech opustila svůj rodný dům. Nejprve studovala Umělecko-průmyslovou školu v Praze, poté Školu výtvarných umělkyň v Mnichově. Nakonec se ale vrátila do Kojetína, kterému zůstala věrná po zbytek života,“ uvedl Milan Zahradník. Podle něj odkaz Marie Gardavské spočívá především v tom, že malířka v době, kdy místní lidé kroje měnili za konfekční oblečení, dokázala zachytit krásu bohatého lidového oděvu.

Portréty prostých Hanáků a Hanaček dnes mají důležitý dokumentární charakter, ze kterého čerpají nejen etnografové, ale i ti, kteří si jen chtějí připomenout půvab zapomenuté staré Hané. Marie Gardavská zemřela 6. června 1937.

Ptačí zpěvy v lidovém podání na Hané

V rámci výstavy došlo i na křest knihy Ptačí zpěvy v lidovém podání na Hané autorky Ludmily Mátlové Uhrové. „Jde o další neméně významnou rodačku, folkloristku a sběratelku z Kojetína. V rámci letošních Kojetínských hodů se nám podařilo vydat publikaci, která nemá zachytit jednotlivé druhy ptáků, ale dobu, kdy děti i dospělí lidé, zvláště ti, kteří pracovali na poli, byli v úzkém styku s přírodou a jejím děním,“ shrnula Hana Svačinová.

Slavnostního křtu se zúčastnila také dcera profesorky Ludmily Mátlové Uhrové Anna Antlová, která v současné době žije v Ostravě.

„Moje maminka, rodačka z Vyškovské ulice v Kojetíně, zasvětila lidové tvořivosti na Hané celý svůj život. Dnes už si mnozí z vás neuvědomují, že na Hané chyběl folklor. Ač to byl bohatý kraj, folklor se udržoval zejména mezi chudším obyvatelstvem. A právě od nich sbírala a zaznamenávala staré písně, tance i zvyky. Materiál tak postupně shromažďovala a vydávala. V podstatě všechny hanácké soubory s tímto materiálem dodnes pracují,“ shrnula Anna Antlová.

Ludmila Mátlová Uhrová se postupně zaměřila na děti, dokonce vedla řadu školení o technice lidových tanců. „Spousta z vás jistě pamatuje velké úspěchy dětského souboru z Uhřičic, kde byla moje maminka poradcem, byla i jedním ze zakladatelů Dětských Strážnických slavností. Její dílo se stalo cenným dokladem ušlechtilých zábav lidu, které místy takřka vymizely,“ řekla Marie Antlová.

Řada návštěvníků si zajímavou výstavu pochvalovala.

„Těší mě, když se oživí a připomenou naše tradice. Jen škoda, že nejsou více v hledáčku místních. Důležité je upevnit je a povzbudit v lidech hrdost na to, odkud pocházejí. Určitě bych se nebránila ani tomu, kdyby se začlenily do tvořivosti ve školách, třeba při zpěvu, malování nebo ručních pracích. Myslím, že právě uchování a předání tradic následujícím generacím bylo motivací i vášní mojí pratety, profesorky Ludmily Mátlové Uhrové,“ uzavřela jedna z návštěvnic výstavy Jarmila Williams.

Expozici doplňují díla řezbáře Josefa Sigmunda a můžete ji zhlédnout od pondělí do pátku vždy od 9 do 11.30 hodin, poté od 12.30 do 17 hodin. Přístupná bude do konce roku.

Autor: Zuzana Krybusová

15.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zápas krajského přeboru mezi Přerovem (v modrém) a Želatovicemi v sezoně 2010/11
11

Bitva o Přerov v novém kabátě: Viktorka hostí Želatovice! Jak to vidíte?

Přerovští policisté v pátek dopoledne uzavřeli okolí banky na rohu Čechovy a Jaselské ulice z důvodu nahlášení nástražného výbušného systému v prostorách. Na místo dorazil i pyrotechnik se psem, speciálně vycvičeným na vyhledávání výbušnin.  Jednalo se al
20

Anonym nahlásil bombu v přerovské bance

AUTOMIX.CZ

Filtry pevných částic pro nafťáky zlevňují. Alespoň u některých značek

Filtr pevných částic je jedním z největších strašáků u moderních dieselových ojetin. Mnoho řidičů má pocit, že když se jedná „pouze o věc ekologie“ mohou filtr bez obav vyndat, nicméně faktem je, že jeho přítomnost v autě má dost velké opodstatnění. Je tedy velmi dobrou zprávou, že se cena nových filtrů vyvíjí příznivým trendem.

Farm food festival provoní přerovské výstaviště. Co vás čeká?

Na tradiční Gulášfest, který každoročně přilákal na přerovské výstaviště až pět tisíc lidí, navazuje v letošním roce akce s názvem Farm food festival Přerov 2017.

Týden hokeje zavítal do Přerova. Na led vyjeli Zaťovič, Šťastný či Herman

Velká náborová akce hokejistů se na přerovském zimním stadionu uskutečnila už poněkolikáté, tentokrát ale byla výjimečná. Potenciální zubříci si totiž ve čtvrtek v rámci akce Týden hokeje mohli zahrát také s Martinem Zaťovičem, Davidem Šťastným, Jakuby Hermanem s Ferencem nebo kapitánem A-týmu Tomášem Sýkorou.

Domy ve Škodově ulici půjdou k zemi

Smutná kapitola Přerova, na jejímž počátku byly představy o proměně romského ghetta ve Škodově ulici v moderní čtvrť, a na konci debakl projektu investora a jeho insolvence, se uzavírá. Čtyři poslední zchátralé domy v této čtvrti půjdou počátkem října k zemi. Město je před podpisem smlouvy s firmou, která má objekty zdemolovat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení