VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Lipníku za týden zahájí turistickou sezonu

Lipník nad Bečvou - Od pátku 1. května začínají opět v Lipníku nad Bečvou provázet průvodci. Okruh městskou památkovou rezervací zavede zájemce i do památek, které nejsou běžně přístupné. Jde například o zvonici, v níž vystoupají až ke třem unikátním zvonům, nebo třeba o bývalou synagogu.

22.4.2009
SDÍLEJ:

Průvodci chodili s turisty po Lipníku s úspěchem už v roce 2007. Foto: Magdalena Gladišová

„Pro první den prohlídek jsme připravili speciální prohlídku, a to po židovských památkách, kterých je v Lipníku nad Bečvou hodně,“ uvedla Magdalena Gladišová, tisková mluvčí radnice v Lipníku nad Bečvou.

„V loňském roce se prohlídek města zúčastnilo 2 710 návštěvníků,“ dodala. Prohlídky města se budou stejně jako v loňském roce konat denně kromě pondělí, odchod skupiny je vždy v 10 a 14 hodin od Turistického informačního centra.

Bezplatná služba funguje až do konce září. Pro to, aby byly dobře zmapovány cílové skupiny návštěvníků a v budoucnosti tak mohly být poskytované služby stále zkvalitňovány, zavedl od roku 2006 Lipník dotazníky, které vyplňují návštěvníci města přímo v Turistickém informačním centru (TIC). Respondenty oslovují pracovníci TIC a průvodci.

Ve všech sledovaných letech 2006 až 2008 byly dotazníky distribuovány od začátku května do konce září, tedy v době hlavní turistické sezony. „V roce 2008 se námpodařilo získat 316 vyplněných dotazníků, v roce 2007 to bylo 151 a v roce 2006 pouze 42 dotazníků,“ uvedla pracovnice TIC Věra Saňková.

V letech 2008 a 2007 nejvíce respondentů přijelo do Lipníku nad Bečvou z Olomouckého kraje (42 % a 37 %), následuje kraj Moravskoslezský (20 % po oba roky) a Zlínský (11 % a 10 %), to jsou kraje, ze kterých je to do Lipníku nad Bečvou nejblíž. Celkem 58 respondentů bylo z okresu Přerov a 45 z okresu Olomouc, což je téměř třetina z nejbližšího okolí. Průzkumu se v roce 2008 zúčastnilo také 34 cizinců. Nejvíce ze Slovenska (10), Polska (8) a Německa (7), dále z Rakouska, Ukrajiny, Maďarska, Velké Británie, USA a Austrálie.

Návštěvníci byli také dotazováni na důvod návštěvy. Zde si mohli vybrat současně několik variant odpovědi. Na otázku, proč zvolili Lipník nad Bečvou jako cíl své cesty, v roce 2008 uvedlo památky jako cíl 60,7% respondentů. V roce 2007 to bylo 59,6%, ale v roce 2006 pouze 40,4% návštěvníků.

„Odpovědi v dotaznících naznačují, že naše úsilí profilovat město Lipník nad Bečvou jako kulturní destinaci zaměřenou na památky a umělecké kovářství, nese své ovoce,“ hodnotí výsledky šetření starosta města Miloslav Přikryl. V letech 2007 a 2008 výrazně vzrostlo množství lidí, kteří přijeli kvůli památkám a kultuře, naopak klesá množství respondentů, jejichž primárním cílem je nejbližší atraktivní cíl – hrad Helfštýn.

„Stále většina návštěvníků jezdí do Lipníku nad Bečvou pouze na jednodenní výlet. Nepatrně se zvýšil podíl těch, kdo ve městě strávili více dní, což může být také díky stále se rozšiřující nabídce ubytovacích služeb,“ vysvětlila Gladišová.

Nejvíce turistů jezdí s rodinou, v roce 2008 to bylo 134 respondentů (což je 30 %), v roce 2007 to bylo 54 respondentů (26 %) a v roce 2006 pak 24 dotazovaných (36 %). Podíl těchto turistů tak tvoří zhruba třetinu všech návštěvníků. Další velká skupina jezdí se zájezdy, z nich velký podíl tvoří výlety klubů důchodců. Co se týče zdrojů, odkud se návštěvníci o Lipníku dozvěděli, jednoznačně vede osobní doporučení, v rámci celé skupiny dotazovaných je pak následuje internet.

Z historie židovského osídlení Lipníku
Židovské osídlení v Lipníku je doloženo od r. 1412, kdy je uvedena Sára Židovka z Lipníku (Sara Judea de Lipnik). Větší příliv židovského obyvatelstva předpokládáme po vypovězení Židů z moravských královských měst (Olomouc, Uničov) r. 1454. Židé si své domy postavili na městských pozemcích v uličkách u hradeb, zejména při obou branách, Osecké a Hranické. Protože vrchnost byla Židům nakloněna, postupně přibývalo židovských obyvatel, až v první polovině 19. století byl Lipník pátým největším moravským židovským sídlištěm (po Mikulově, Prostějově, Boskovicích a Holešově). V té době tvořili Židé jednu třetinu obyvatel města. Pozoruhodné je, že židovské osídlení netvořilo v Lipníku nikdy oddělenou část, kompaktní uzavíratelné ghetto, ale Židé byli usazeni především u hradeb poblíž městských bran, v ulici Staré, Palackého, Losertově, v Pernštýnské ulici a v ulici B. Vlčka, později v kolonii Na Horecku. Zdroj: MÚ Lipník nad Bečvou

Autor: Ivo Vysoudil

22.4.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kreativní filmové dílny pořádá každou středu pro děti přerovské kino Hvězda.
11

Děti odcházejí z kina s dárkem, který si vyrobily

Po neznámé ženě, která si vyzvedla na padělaný recept léky ve dvou lékárnách v Přerově, pátrají nyní policisté.
2

Na padělané recepty si vyzvedla léky, pátrá po ní policie

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

AKTUALIZOVÁNO

Jiří Tkadlčík se vrátil do Přerova. Chci teď dobýt Moravu a Slovensko

ROZHOVOR / Během čtyř let života v Praze se ze siláka z Přerova Jirky Tkadlčíka stal český fenomén silových sportů. Ovládl nejen internet a sociální sítě, ale také prestižní závody strongmanů Arnold Classic v Austrálii a Africe, v USA se stal druhým nejsilnějším mužem do 105 kilogramů, letos vybojoval i titul mistra Evropy.

AKTUALIZOVÁNO

Dvanáct gólů na úvod! Zubři Slavii přestříleli

FOTOGALERIE / Dvanáct branek, westernová přestřelka a výhra domácích. Taková byla první bitva v Přerově v rámci přípravného turnaje Zubr Cup. Domácí hokejisté sice po dvou třetinách vedli vysoko 6:2, v posledním dějství ale polevili a pražská Slavia korigovala na konečných 7:5. Přesto mohou být Zubři se vstupem do turnaje spokojeni.

Nedělá mi problém karikovat sám sebe, říká Štěpán Mareš

Známý český kreslíř Štěpán Mareš to nemá lehké. A nebo - mohl by to mít lehké, kdyby chtěl. Vybral si však cestu, která už dnes výtvarníky příliš neláká. Už více než dvacet let baví čtenáře tím, že karikuje jejich nedotknutelné modly, politické špičky a národní ikony. Zatímco čtenáři se na každý jeho kreslený komiks těší, politici zuří. Ale i to je úděl satirika. Jít s kůží na trh.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení