VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sezonu na hradě zahájila výstava mladé autorky

Helfštýn - Je sobota ráno. Mírná nervozita a nejistota z mého prvního oficiálního novinářského úkolu mě nenechává klidným. Blíží se chvíle, kdy mě– ačkoli se to zdá pro mnoho lidi banální – čeká výlet na hrad Helfštýn a setkání s milou a přátelskou Kristýnou Habermannovou, se kterou se znám již nějaký pátek.

6.4.2009
SDÍLEJ:

Výstava Kristýny Habermannové (na snímku vpravo) potrvá až do 30. srpna.Foto: Tomáš Indrei

To je pořád v pohodě, ale můj šéf si představuje, že z tohoto setkání napíšu článek do novin. Ne, že bych nikdy nepsal, vzpomínám na slohové práce ve škole, na popsané stohy papírů schovaných u rodičů v šuplíku psacího stolu, když jsem pokoušel múzy…

Ale takový úkol ještě v mém životě nepřišel. Čím dál víc si uvědomuju, že jsem se nijak nepřipravil, že ani nevím, na co se případně ptát, co si znamenat, a hlavně jak to posléze zpracovat.

Krásné sobotní počasí vytáhlo davy lidí za krásami historie. Na hradech začíná turistická sezona, i když brány Helfštýna se otevřely již před měsícem. Ale až nyní je lidem k dispozici průvodce. Dnes přicházejí i lidé zajímající se o umění již velmi úspěšné mladé umělkyně Christine Habermann von Hoch, která má na 2. nádvoří hradu vernisáž výstavy s názvem Kovové variace.

Do hradu jsme od parkoviště dorazili asi za pět minut. Ještě stíhám letmé pohledy na skupinky dětí zápasících s velkými kovovými šachovými figurami umístěnými na nádvoří a na houfy lidí rozesetých v areálu.

Z toho mě vyruší hlas z tlampače, který hlásá, že vernisáž začne každou chvíli. Vyrážím vpřed, vybaven diktafonem, tužkou a fotoaparátem v tašce. Vstupuji do podkrovní místnosti galerie, kde už stojí pěkná řádka lidi. V tom se sálem začaly nést tóny violoncella, které všechny přítomné zcela ztišily. Hudební úvod okořeněný zpěvem violoncellistky Evy Giny a doprovázený perkusemi Tomáše Rohledera navodil v sále onu slavnostní náladu, kterou alespoň pro mne mají všechny vernisáže.

Během úvodní písně se samozřejmě snažím zachytit první fotografie a co nejvíc nasát atmosféru. Cítím se slavnostně, a když tak po očku koukám za sebe, mám pocit, že nejsem sám. Galerie je krásně nasvícená, ze stropu visí několik kovových plastik, na podstavcích po místnosti jsou rozeseta díla různých velikostí a rozličných tvarů.

Najednou si uvědomuju, že se vlastně vůbec nesoustředím a má pozornost je roztěkána po celé místnosti, plastikách a lidech. Soustřeď se, soustřeď, bleskne mi hlavou. Náhle si uvědomím, že už vlastně ani nehraje hudba, že slyším mužský hlas. Přes objektiv fotoaparátu zabírám muže v obleku, který mluví o autorce výstavy.

Kolečka v hlavě pracují rychle a poznávám ředitele Muzea Komenského v Přerově Radima Himmlera, který výstavu oficiálně zahajuje, a je zřejmé, že s velkou srdečností k autorce. Opět malý hudební zákusek a slova se ujímá kastelánka hradu Marcela Kleckerová.

Nikdy jsem se s ní nesetkal, ale ani chvíli neváhám ve své úvaze. Ten obličej si pamatuju ze slavnostního večera, na němž byly oceněny kulturní osobnosti roku 2008 Olomouckého kraje. Její úsměv zazářil na projekčním plátně, když byla vyhlášena cena médií. Nikomu z hostů nemůže ujít přátelský vztah paní kastelánky a Kristýny Habermannové. Svou řeč začíná vzpomínkou na dětství autorky, která se vždy na „návštěvu tety“ na Helfštýně těší, ale nepamatuje si její tvář.

Oběma generačně odlišným dámám vhání slzu do očí chvíle, kdy je zde zmínka o nedávno zemřelém panu Alfrédu Habermannovi, nestoru uměleckého kovářství a zároveň otci Kristýny. Celou dobu třímá paní kastelánka v ruce portrét Habermanna, který dostala k 60. narozeninám mistra od architekta Vladislava Palka.

Na konci svého krátkého proslovu jej předává Kristýně do muzea Alfréda Habermanna, které sídlí městečku Ybbsitz v Rakousku. Výstava je oficiálně zahájena a potrvá až do 30. srpna. Lidé na ní zhlédnou průřez tvorby z let 2006 - 2008. Expozice byla jako první představena v Jihlavě v Horáckém divadle a na žádost paní kastelánky byla nyní instalována zde.

Další akcí, kterou autorka chystá, bude v červenci v rámci Dolnorakousko - České spolupráce výstava s názvem Železo, kožešina, zlato a stříbro. Ještě pár fotografií a obdivných zastavení…

U východu se potkávám s Kristýnou a žádám ji o malý neformální rozhovor. Vytahuji diktafon, ještě šeptám šéfovi, že nevím, na co se ptát. První otázku pokládá sám. Ty další už sám sypu z rukávu jako, bych to dělal několikrát v životě. Po deseti minutách rozhovor končí a odcházíme domů. Celou cestu si kladu spoustu otázek a konečně začínám mít jasno, za jaký konec tenhle úkol chytím.

Tomáš Indrei

6.4.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Auto vrazilo do vodárenského domku, tři zranění

Tereza Handlová, Kojetín, narozena dne 15. června v Přerově, míra 51 cm, váha 3764 g
8

Právě jsme se narodili. Mrkněte se na nás

Splněné sny se zlatou tečkou. Plášek a Hanák ovládli mistrovství světa

Pro jednoho životní zážitek, pro druhého už tak trochu rutina. Oba ale nyní slaví obrovský úspěch a do paměti se jim vryly nesmazatelným písmem společné zlaté vzpomínky.

AUTOMIX.CZ

Policie v nesnázích: kuriózní nehody strážců zákona

/FOTOGALERIE/ Na vozech mají heslo Pomáhat a chránit, nicméně i oni potřebují občas pomoc. Vidět policejní auto - ať státní či obecní policie - v nesnázích je sice trochu nezvyklé, ale občas k tomu dojde.

Bouřka v Přerově shodila strom na auto

Noční bouřka, kterou provázel vítr a liják, měla za následek pády stromů a větví komunikaci.

Na Dřevorockfest dorazí Sebastian i Desmod. Čekají se tisíce lidí

Rozmanitou nabídku hudebních vystoupení si mohou užít ti, kteří ve středu 5. července dorazí do areálu Zámecké zahrady v Dřevohosticích na Přerovsku, kde proběhne již dvanáctý ročník festivalu Dřevorockfest.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies