V případě knihy o zednářích měl sedmasedmdesátiletý rodák z Olšovce u Hranic roli kmotra.

Sám však již má na svém kontě dlouhou řadu odborných publikací, v nichž se věnoval například Mikuláši Koperníkovi, Václavu Prokopu Divišovi nebo osobnosti Jana Evangelisty Purkyně. „Přispívá rovněž pravidelně do sborníku o druhé světové válce,“ doplnila pracovnice odboru kultury Městského úřadu v Hranicích Marta Pavelková a dodala, že i to je jeden z důvodů jeho čtvrteční návštěvy Hranic.

„Přijel do rodného kraje pro materiály, ze kterých pak hodlá při psaní sborníku čerpat,“ vysvětlila. Haubelt ovšem nepřijel s prázdnou. Přivezl několik výtisků publikace Karla Sýse s názvem Praha Zednářská, kterou před pár dny spolu se Zdeňkem Mahlerem pokřtil.

„Já sám se o zednářství také zajímám. V knize, které jsem teď měl tu čest být kmotrem, je dokonce několik fotografií z mých publikací na dané téma,“ řekl Haubelt, jenž sám vydal například Katalog zednářského muzea. Ve slovníku je pojem zednářství vysvětlen jako zasvěcovací řád, jehož cílem je morální a intelektuální zdokonalení lidstva prostřednictvím práce na své vlastní osobnosti.

„Jen málokdo asi ví, že k zednářům se otevřeně hlásily nejrůznější významné české celebrity jako Karolina Světlá, František Křižík, Edvard Beneš nebo třeba bratři Čapkovi,“ podotkl Haubelt, který nyní v Praze působí jako místopředseda a mluvčí sdružení s názvem Volná myšlenka ČR.