V létě 2005 jste přijel do Přerova na soustředění s Chimikem Voskresensk, o rok poději s Pardubicemi. Od té doby jste s žádným týmem do Přerova nezavítal, až nyní s Petrohradem. Můžete trošku přiblížit, kde jste strávil ty čtyři roky?

Byl jsem Rusku. Tři a půl roku ve Spartaku Moskva, poté v Atalantu a teď jsem přešel do Petrohradu.

Všechny tyto kluby s vámi po boku prošel i váš asistent Andrej Potajčuk. Jste tedy s jeho prací pro tým nadmíru spokojený?

On byl v Chimiku jako hráč a já trenér. Dělal mi tam kapitána družstva a navíc mi pomáhal s ruštinou, takže ono to vyplynulo nějak samo ze situace.

Od té doby jde pořád s vámi a dělá vám asistenta?

Když jsem odešel z Chimiku a vrátil se do Čech, tak on ještě pokračoval ve své kariéře. Potom, když jsem přišel do Spartaku v půlce sezony, tak jsme ji dohráli a od další přišel Andrej na místo asistenta.

Vaším druhým asistentem v Petrohradu je Sergej Zubov. Máte i trenéra gólmanů Jussiho Parkkilu. Jste s nimi spokojený?

My jsme s Jussim trénovali už v Atalantu, kde začal svou ruskou anabázi. Myslím, že spolupráce byla na dobré úrovni, a proto se také objevil v Petrohradu.

Co se týče Zubova, tak to byl návrh vedení, že by jednoho asistenta navrhli oni. Byli dva kandidáti a vyšel z toho Sergej.

Na soustředění do Přerova jste nepřiletěl s týmem z Ruska, ale přijel z Pardubic. Viděl jste se už před tím s hráči nebo to bylo poprvé až v Přerově?

Bylo to poprvé.

Po vašem prvním tréninku jste říkal, že led i zázemí jsou v naprostém pořádku a že vám všechno vyhovuje. Nenastal tedy žádný zásadní problém během kempu?

Žádný problém nebyl, vše probíhalo tak, jak jsme si to naplánovali a předpokládali. Vedení zimního stadionu a všichni kolem nás se pilně starali, aby nebyl žádný problém. Tímto bych jim chtěl poděkovat, protože ono to není snadné starat se o tolik hráčů nebo o takové družstvo, které má určité zvyky a na které ten malý klub není zvyklý.

Jak jste spokojený se soustředěním a přístupem hráčů k němu?

Kluci k tomu přistoupili velmi zodpovědně. Trošku jsem se toho obával, ale penzum práce, který jsme na něj naložili, zvládli výborně.

Za sebou máte tři přípravná utkání. V Hradci Králové jste zvítězili 0:2, v Brně prohráli 3:1 a v Přerově porazili českého mistra z Třince 1:0. Jste s výsledky spokojený?

Těžko se to hodnotí, je to zatím jen příprava. Každá zápas byl trošku jiný.

První utkání jsme hráli proti hodně se snažícímu Hradci Králové. Hráči trošku nestačili reagovat na obrovskou aktivitu soupeře. Nicméně jsme jej zvládli po taktické i bruslařské stránce, což bylo podstatou zápasu, abychom vydrželi neustále být v pohybu. To bylo první tréninkové utkání.

V Brně nás už čekal ostrý zápas, kde jsme prospali první třetinu, byli zbytečně vylučovaní a prohrávali 3:0. Kluci se ale zvedli a od druhé části hráli výborně, aktivně. Dobře bruslili, ale bohužel neproměňovali šance a nedávali góly.

Šlo mi vyloženě o to, aby se hráči právě z toho tréninku dokázali prosadit i za toho nepříznivého stavu, aby hodně bruslili. Druhou a třetí třetinu jsme soupeře začali přebruslovat, ovšem rozhodly góly.

Třetí zápas v Přerově proti Třinci byl výborný. Co se týče začátku sezony, tak se v první třetině hrálo v obrovském nasazení z obou dvou stran – souboje, rychlé protiútoky, z naší strany spousta šancí. Ve druhé části se to trošku uklidnilo a hrál se spíše taktický hokej, kdy Třinec šel trošku nahoru, protože má v kádru kluky, kteří jsou už na sebe zvyklí. Třetí třetina se dohrávala v tempu, ale už to nebylo to, co v prvním dějství. Měli jsme spoustu šancí, ale nechali jsme vyniknout gólmana soupeře. Myslím, že jsme Třinec přestříleli a o tu branku byli lepší.

Zimák byl vyprodaný během osmi hodin, poprvé po rekonstrukci byl „plný dům“, takže s akcí jako takovou jste určitě spokojeni…

Já jsem si to pochvaloval a vyloženě se tím těšil. Pro Přerov to byl obrovský svátek, kdy přejela takováhle dvě družstva a předvedla hokej na té nejvyšší úrovni. Myslím si, že se to povedlo a lidé musejí být spokojeni.

Klub se před sezonou rozhodl, že omladí kádr a neprodloužil smlouvy s Alexejem Jašinem a Maximem Sušinskim. Byl to podle vás dobrý krok?

To se teprve uvidí. Já jsem v tom loňském kádru nebyl. Už po sezoně byly nějaké náznaky, že se družstvo pozmění a začaly se ty kroky dělat, ještě než jsem podepsal smlouvu. Odešlo asi šest starších hráčů a přišli další dva obránci, Thoresen a družstvo se podstatně omladilo.

Je fakt, že ztratilo svého lídra, jímž byl Sušinskij, ale já si myslím, že nějaký lídr se v mančaftu objeví. Máme spoustu dobrých hráčů, kteří se projeví v sezoně a kteří těmi lídry budou.

Máte v plánu tým ještě nějak doplnit?

Určitě. Pracujeme na tom, že bychom posílili na postu brankáře a obránce a v průběhu sezony bychom chtěli do týmu dovézt dva útočníky.

Jevgenije Arťuchina nemá moc Čechů příliš v lásce. Vy už jste jej stačil poznat. Tak jaký je v soukromí?

Myslím si, že to všechno dělají média. Na mistrovství světa se něco stalo, byť si myslím, že z těch zákroků byl jen jeden faul, ale média z toho udělala obrovskou bublinu. Navíc proti Finům se pomstil za ten hrubý zákrok, zbil tři hráče, tak už dostal nálepku rváče.

U nás se píše, že přijel zabiják, a tak dále, ale on je tady populární a lidi v Přerově se s ním chodí fotit. Je trpělivý, usměvavý, s každým se vyfotí, pak se mu podepíše…a na ledě to je prostě hráč, který miluje tvrdou hru, hru do těla. Nemyslím si ale, že by byl nějakým způsobem zákeřný.

V sobotu odlétáte do Ruska. Co vás dál čeká?

Asi dva dny si odpočineme a pak budeme znovu trénovat. Následně pojedeme na herní část, na turnaj do Švýcarska, kde nás čekají čtyři zápasy. Pak máme znovu trénink a ještě jeden turnaj. Poté by měl být ještě jeden přípravný zápas a začíná soutěž.

Říká se, že Petrohrad je nejbohatší klub v Rusku, potažmo v celé Evropě. Určitě tedy budete mít nůž na krku, co se týče výsledků týmu…

Nevím, jestli je to nejbohatší klub v Evropě nebo v Rusku. Ono se to říká, ale já si myslím, že bohatých klubů je tam víc.

Jinak co se týče cílů, tak ty si dávám postupné. Nejdřív se obeznámit s družstvem, zapracovat jej, určit mu taktiku, pravidla a z toho potom vyplyne hokej, který budeme hrát. Nechci si ale dávat nějaké cíle, protože je tak deset, dvanáct družstev v soutěži, které si cíle dávají nejvyšší. Samozřejmě se ale neuspokojíme tím, kdybychom měli hrát třeba o desátou příčku. To v žádném případě!

V KHL jste se stal nejlepším trenérem uplynulého ročníku. Co to pro vás znamená, kam byste tohle ohodnocení postavil ve svém žebříčku úspěchů?

Tohle ocenění jsem dostal v Česku i na Slovensku, ale KHL je přeci jen druhá nejkvalitnější soutěž na světě. V takovéto soutěži a navíc v Rusku dostat tohle ocenění…myslím, že to patří zatím k tomu nejcennějšímu, co jsem kdy dostal.

Není to tak dlouho, kdy se v médiích hodně propíralo, že jste dostal návrh vést slovenskou či dokonce i ruskou reprezentaci. Co na tom bylo pravdy a co média nafoukla?

Myslím, že jsem kandidátem určitě byl, o mém jméně se tam mluvilo, ale nic konkrétního jsem nevěděl. Spíš to opět udělali novináři. Něco slyšeli, chtěli to uspěchat a dělali úvahy, kdo by to mohl být. Už loni v sezoně jsem byl kandidátem asi čtyř národních týmů.

Teď už to ale jde jen kolem mě a vše to jsou pouze takové spekulace, ke kterým se už nebudu vyjadřovat.